1) Vláda direktoria
- přinesla zklidnění hospodářských obtíží
- četná vítězství francouzské republikánské armády
- 1796 – obsazena část severní Itálie a levobřežního rýna ( Švýcarsko, Holandsko, J Nizozemí) - Rakousko a Prusko je nuceno podepsat mír
- 1795 – Nová ústava
- omezení práv nemajetných - u moci je bohatá buržoazie - volební právo znovu závislé na majetku - Vysoký volební cenzus (výše majetku, kterou člověk musí mít aby mohl k volbám), oficiálně tedy byla vyhlášena rovnoprávnost, de facto nikoli
- výkonnou mocí bylo PĚTIČLENNÉ DIREKTORIUM – jmenováno radou starších, kontrolováno radou pěti set - obě rady dohromady tvořili KONVENT
- zrušeny zákony proti podezřelým osobám a šlechta i poddaní přestali být souzeni pro svůj původ či povolání
2) Role armády
- direktorium závislé na armádě - sjednává pořádek i ve vnitřních záležitostech
- neúspěšné pokusy roajalistů a jakobínů o převrat - volání po vládě „silné ruky“
- coby ochránce republiky a konventu povolán GENERÁL BONAPARTE
- schopnostmi na sebe upozornil už za jakobínů, a to potlačením roajalistického povstání v Paříži + povstání komunistů
3) Vnitřní politika direktoria
- válka proti roajalistům a jakobínským skupinám
- vzkříšení vlastenectví
- oživení obchodu a průmyslu
- POTÍŽE:
- neúroda, špatné zásobování, inflace, hladomor, spekulace (drby o krocích direktoria), únava z politiky
- DIREKTORIUM JE V OČÍCH CHUDÝCH SLABÉ A NESCHOPNÉ
- 1796 – velký úspěch příznivců jakobínů ve volbách → buržoazie se obává jejich znovunastolení
- hospodářská a politická nejistota - Direktorium odvádí pozornost k úspěchům armády
- 1794 – bitva u Fleureus – obrat ve válce (ve prospěch francie)
4) Bonapartovy výboje
- 1796 – Bonaparte vrchním velitelem francouzské armády v Itálii
- porážka Rakouska - obsazena severní a střední Itálie - z vlastní vůle zde vytvářel dceřiné republiky
- 1798 – Francie X Británie → Bonaparte se snaží oslabit VB egyptským tažením a ovládnutím středomoří
- do Egypta 400 lodí - v létě francouzské vojsko v Káhiře
- Porážky:
- zničení kotvícího loďstva britskou válečnou flotilou
- prohry v Itálii, ve Švýcarsku a na Rýně od Rakouska, Ruska a Británie
- všeobecná branná povinnost a zvýšení daní - nespokojenost lidu s direktoriem roste -HROZÍ OBČANSKÁ VÁLKA
5) Bonapartův státní převrat
- tajně požádán generalitou a příbuznými, aby se vrátil z Egypta
- 9. 11. 1799 státní převrat za pomoci armády
- sesazeno Direktorium a rozpuštěny zákonodárné sbory
- výkonná moc = 3 konzulové
- Bonaparte 1. konzulem - velké zákonodárné pravomoci
- rovnost občanů před zákonem
- svoboda podnikáni
Ale:
Deklarace práv člověka a občana do Nové ústavy nezahrnuta - osobní svoboda podrobena dohledu státní policie - POLICEJNÍ TEROR
Deklarace práv člověka a občana do Nové ústavy nezahrnuta - osobní svoboda podrobena dohledu státní policie - POLICEJNÍ TEROR
Konzulát:
- silná Bonapartova vláda - pořádek ve státní správě
- PLEBISCIT (všelidové hlasování – závazné referendum) – občané hlasující o přijetí nových zákonů - ZDÁNÍ DEMOKRACIE
- 1800 – nečekaný přechod alp → vítězství nad Rakouskem u MARENGA
- 1801 – součástí Francie území na levém břehu rýna → další přispění k rozpadu Svaté říše římské
- 1802 – Británie donucena k podepsání mírové dohody → navrácení některých kolonií Francii
- vítězství = posílení moci ve Francii
NAPOLEON V ITÁLII
- zprvu vítán jako osvoboditel lidu
- dobytá území → vznik dceřinných republik
- zaváděna občanská práva
- později uchvacování majetku Francouzi (odvážení uměleckých děl do Paříže)
- Z NOSITELŮ MYŠLENEK REVOLUCE DOBYVATELÉ
- dobytá území → vznik dceřinných republik
- zaváděna občanská práva
- později uchvacování majetku Francouzi (odvážení uměleckých děl do Paříže)
- Z NOSITELŮ MYŠLENEK REVOLUCE DOBYVATELÉ
Žádné komentáře:
Okomentovat