Kolonie patřily anglickému králi, rozhoduje o nich anglický parlament a obyvatelé jsou poddaní anglického krále. Zástupcem krále v kolonii byl guvernér. Osm ze třinácti guvernérů bylo jmenováno králem. Další správní jednotkou bylo shromáždění volené lidem.
Vztahy mezi Anglií a osadami jsou zpočátku dobré. Až v 18. století nastala změna. Anglie se začíná k osadám chovat podle základu merkantilismu, začíná se k nim chovat jako ke koloniím a snaží se vyvážet suroviny. Anglická vláda dokonce zakazovala podnikání. V šedesátých letech 18. století spory mezi Anglií a osadami vrcholí.
Spory o půdu
- o území za pohořím Alleghary - na řece Mississippi (zisk ze sedmileté války)
- prohlášeno za území anglického krále a vydán zákaz jejího osidlování (snaha zabránit konfliktu s Indiány; Anglie chtěla mít toto území pod kontrolou)
vydání zákona o kolkovném
- byly zdaněny veškeré tiskoviny a právní listiny (i noviny)
= způsob, jak získat peníze do státních příjmů (peníze určeny na anglické úředníky v Americe a na vydržování anglické armády v Americe)
- to samozřejmě vyvolávalo odpor, byly porušovány zákony a projevovala se agrese vůči anglickým úředníkům
- to vedlo ke zrušení tohoto zákona
vzniká odpor proti tomu, že o osadách rozhoduje anglický parlament, ve kterém osady nemají své zástupce
- osadníci se odvolávají na anglické historické právo (nelze zdanit svobodného občana sněmem, ve kterém nemá zastoupení)
- vliv osvícenství (zdůraznění lidských práv)
- v osadách vznikají organizace „synové svobody“ a „dcery svobody“ snažící se sjednotit lid a bránit svoje práva
Roku 1767 byla vydána další nařízení, byla vypsána nová cla na dovoz papíru, čaje, skla a barviv. Tato cla však byla bojkotována a také roku 1770 zrušena (až na clo na čaj). Vypukly tedy otevřené srážky demonstrantů proti vojsku (v Bostonu = „Bostonská krvavá lázeň“). Též v Bostonu o tři roky později (1773) vypuklo tzv. „Bostonské pití čaje“. Občané převlečeni za indiány pronikli na loď Východoindické společnosti a celý náklad čaje vyházeli do moře. Pro Anglii to byla záminka k potlačení odporu, do Ameriky bylo posláno další vojsko a Bostonský přístav byl uzavřen.
Roku 1774 se v Philadelphii sešli zástupci dvanácti osad. Začal tzv. „první kontinentální kongres“. Tam bylo počínání Angličanů prohlášeno za nezákonné a bylo vyhlášeno právo osad řídit si vlastní záležitosti. Bylo též rozhodnuto o bojkotu anglického zboží. Začaly vznikat ozbrojené milice.
Anglie to považuje za vzpouru a tak se snaží ji potlačit. Také osadníci se připravují na válku; nakupují zbraně a cvičí dobrovolníky. V dubnu roku 1775 válka vypukla bitvou u Concordu. Pár dní nato se v Philadelphii sešel druhý kontinentální kongres, který se stal revolučním parlamentem. Milice byly prohlášeny za americkou armádu a v jejich čele stanul původně plantážník z Virginie, George Washington. Problémy milicí tkvěly ve špatné organizaci (chyběl vojenský výcvik) a v nekázni (hlavní silou byli farmáři). Jejich předností však byla znalost terénu. Vedli spíše partyzánský způsob boje, proti čemuž byla asi třetina osadníků. Zpočátku byly problémy též s financováním bojů. Zatímco bohatí Britové si mohou dovolit najmout tisíce žoldnéřů, Americkým milicím se peněz nedostává. Až později získávají finanční pomoc ze zahraničí (hlavně od Francie).
4. července 1776 druhý kontinentální kongres přijal prohlášení nezávislosti (Declaration of Independence) a vyhlásil unii. (autorem prohlášení nezávislosti byl Thomas Jefferson). Byly zde stanoveny vztahy mezi občanem a státem (demokracie). Roku 1777 byly schváleny články konfederace, podle nichž se USA staly volným svazkem suverénních států.
V září a říjnu roku 1777 se vítězně střetla americká milice s britským vojskem u Saratogy (dnes Schuylerville). Naštěstí pro Američany se totiž nespojily jednotky generála Burgoyna postupující z Kanady se zbytkem britských sil a Burgoynovy jednotky byly u Saratogy poraženy. Zásluhou amerického vyslance Benjamina Franklina ještě americká milice získala finanční prostředky od Francie. Francie také vyslala expediční sbor v čele s generálem Rochambeauem. Zde bojovali dobrovolníci z Evropy (např. Tadeáš Koščenko (Pol.), gen. La Fayette (Fr.), aj.)
29. září 1781 byli Angličané poraženi u Yorktownu, Anglie kapitulovala a tím úspěšně (pro Ameriku) skončila Americká revoluce za nezávislost.
Byla vedena mírová jednání, mírová smlouva byla sepsána v Paříži (1783). Zde byla uznána nezávislost USA a západní hranicí se stala řeka Mississippi. Francie získala oblast v Karibském moři a Španělsku připadla Florida.
Žádné komentáře:
Okomentovat