Loading

3.2.1.1 SAMNITSKÉ VÁLKY

Poté následovaly 3 války se Samnity (kmeny Latinů).

Latinská města, která byla podmaněna Římem, se rozhodla využít boje Římanů se Samnity k tomu, aby dosáhli rovnoprávného postavení v Latinské federaci. Latinové chtěli stejná práva jako Římané.

Vypukla 1. Samnitská válka (340 – 338 př.n.l.). V rozhodující bitvě u Triffana Římané jasně vyhráli. Obce nejbližší Římu získali Římské právo, ostatní obce byly vyrovnány ve všech občanských právech, vyjma volebního práva.

Římané se zmocnili řeckého města Neapol, což zapříčinilo jasnou nadřazenost Říma v Latinské federaci, a to byla záminka k druhé Samnitské válce (326 – 304 př.n.l.). Úspěchy byly střídavě na straně Říma a na straně Samnitů. Zlom nastal roku 314, kdy Řím dobyl hl. Samnitské město (Boviana).

3. Samnitská válka (298 – 290 př.n.l.). Samnité postavili silnou koalici s Etrusky, Umbry a Galy. Rozhodující bitva se odehrála roku 295 př.n.l. u Sentina. Po této bitvě se Etrurie a Umbrie vzdaly Římu.

Po dalším vítězství nad zbytky Galů a Etrusků se Řím zmocnil celé střední Itálie.

Žádné komentáře:

Okomentovat