17.1 REVOLUCE 1848/49 V ČESKÝCH ZEMÍCH A BACHŮV NEOABSOLUTISMUS

Proces utváření moderního českého národa a ekonomický rozvoj českách zemí v 1. pol. 19. stol provázen nespokojeností s politickými poměry v Rakousku. Sílící vrstvy podnikatelů a inteligence pociťovali jako překážku vývoje absolutistickou vládu a privilegované postavení šlechty. Na venkově nespokojenost s poddanstvím. Ozývali se se požadavky občanských svobod ,které měly otevřít cestu k formování moderní občanské společnosti. V české společnosti se v rámci této kritiky poměrů zformovalo několik směrů. Zcela konzervativní postoje zaujímala část šlechtické stavovské opozice na č. sněmu, až na výjimky nebyla spjata s českým národním hnutím.

Liberální směr

– č. politici, bohatí podnikatelé, rodící se buržoazie => Fr. Palacký, K. H. Borovský, František Ladislav Rieger, František August Brauner, Alois Pravoslav Trojan

– základem jejich politického programu byl austroslavismus => nejlepší pro slovanské národy v Rakousku je další existence monarchie, ale modernizovaná ,zaručena rovnoprávnost všech národů

Radikální demokraté

- voliči hlubší společenské změny, žádali občanská práva a svobody i pro chudé vrstvy obyvatel
- na 1. místě sociální požadavky
- chtěli zrušit poddanství bez náhrady (na rozdíl od Liberalů)
- r. 1844 založili tajný spolek REPEAL –nazvaný podle irských vlastenců, kteří bojovali v té době proti Anglické nadvládě - Emanuel Arnold, Josef Václav Frič, Karel Sabina, Ludvík Ruppert, Vilém Gauč

Kulminující společenské napětí a očekávání vyvrcholilo v souvislosti s událostmi, které v únoru 1848 podnítila revoluce ve Francii.

Březen 1848 – vypukla revoluce i v řadě míst Habsburské monarchie - hlavně ve Vídni.

V důsledku této revoluce propustil císař František Dobrotivý Metternicha (který byl spjatý se starým absolutistickým režimem - jeho symbol) a vydal dubnovou oktrojovanou ústavu – neobsahovala všeobecné volební právo, byla vydána bez souhlasu zákonodárného sboru, po květnových protestech lidu ji raději zrušil.

Na tyto události reagovali češi sepsáním petice - radikální demokraté 11. března 1848 svolali shromáždění pražského lidu ve svatováclavských lázních na Novém městě pražském. Na shromáždění dohodnuto sepsat petici - První pražská petice obsahovala především jazykové, státoprávní a liberální požadavky – císař tyto požadavky přijal tzv. kabinetním listem, ale k jejich naplnění nedošlo.

Koncem března z iniciativy svatováclavského (poz. národního) výboru byla zpracována a císaři opět doručena druhá pražská petice - politické požadavky, obnovení státoprávní celistvosti historických českých zemí v rámci Habsburské monarchie, zrovnoprávnění Čechů a Němců. Odpovědí byl opět kabinetní list z 8. dubna 1848 – přijato s uspokojením,panovník přislíbil, že v přijatelné míře požadavkům vyhoví – vyjímkou byl jen požadavek na státoprávní spojení českých zemí - panovník odkázal až na rozhodnutí říšského sněmu.
Němci tyto aktivity české národní politiky zásadně odmítali a proti peticím si stěžovali u panovníka. Německé revoluční hnut, i v českých zemích, se připojilo k požadavkům na vytvoření sjednoceného Německa, kam měli spadat s rakouskými zeměmi také české země.

Pozvání k účasti na poradách o chystaném sjednocení ve Frankfurtu na Mohanem obdržel i Palacký - ten počátkem dubna v otevřeném psaní do Frankfurtu účast odmítá i za Čechy => a tím pádem i začlenění do německé říše a Palacký se vyslovil pro federativní uspořádání rakouské říše. To vzbudilo nelibost českých Němců.

Počátek června 1848 se v Praze konal Slovanský sjezd – jako protiváha Frankfurtského sněmu se nesl v duchu austroslavismu - vůdčí postavou Palacký.
- sjezd požadoval federalizování a národnostně spravedlivé Rakousku
- v Manifestu Evropských národů požadoval jako přirozené právo svobodu pro všechny
národy
Další průběh sjezdu přerušen svatodušními bouřemi – v Praze vypukly 12 června = výsledek konfliktu pražského lidu s vojskem - aktivně se zúčastnili dělníci a studenti v čele s J. V. Fričem, po několika dnech podlehlo přesile oddílu generála A. Windischgrätze. K tomu se negativně staví i čeští liberální politici v čele s Palackým. Spoléhali, že revoluční změny dosáhnou jednáním s vládou- měla ocenit loajální postoj oproti nacionálně a státoprávně radikálním požadavkům uherské revoluce (povstání Maďarů) v čele s Lájošem Kossuthem.

V červenci 1848 - zahájen říšský sněm ve Vídni => hlavním úkolem příprava ústavy a dalších reforem monarchie -účastnili se i č. politici.

7. 9. 1848 - zrušení roboty a poddanství, s přiměřenou náhradou bývalým vrchnostem.

říjen 1848 – vypukla ve Vídni opět revoluce - jednání sněmu proto pokračuje v Kroměříži

prosinec 1848 – Ferdinand I. rezignoval ve prospěch svého synovce Františka Josefa I. (1848-1916)

Březen 1849 - nový panovník sněm rozpouští a vyhlašuje novou oktrojovanou ústavu-zachovávala rozhodující postavení panovníka. Za pomoci ruského cara poráží revoluci v uhrách
- pozastaveni i národní osvobozenecké hnutí v S Itálii.
Májové spiknutí – čeští radikální demokraté se pokouší o zvrat poměrů - přípravy však byly prozrazeny a 80 organizátorů bylo odsouzeno k vysokým trestům. Mezi odsouzenými i čeští liberální politikové. K. H. Borovský poslán do vyhnanství v Brixenu v J Tyrolsku.

Po porážce revolučního hnutí se habsburská monarchie vrací k absolutismu, který po celá 50. léta symbolizuje A. Bach.
R. 1851 to císař stvrzuje tzv. silvestrovskými patenty
1. patent – zrušena oktrojovaná ústava
2. patent – utvrzeno zrušení poddanství ze září 1848 - ochrana státem uznávaných náboženských konfesí - nemožnost vrátit vývoj do předrevolučních poměrů
3. patent – stanovena základní struktura správy monarchie a jejich jednotlivých
součástí a soudnictví - ustanovení tohoto patentu se stává r. 1851 základem neoabsolutistického režimu - do r. 1860 - symbolem Alexandr Bach.