Loading

17 ČESKÉ ZEMĚ V 19. STOLETÍ

POČÁTKY A CHARAKTER NÁRODNÍHO OBROZENÍ A METTERNICHOVKÝ ABSOLUTISMUS

  • národním obrozením označujeme proces utváření a formování novodobých moderních národů
  • v českých zemích od konce 18. až do poloviny 19. století
  • rozvoj byl od počátku limitován absolutistickým režimem v čele s císařem Františkem II.
  • hlavní slovo ve státě měl vedle císaře konzervativní kancléř Clemens Metternichem, sehrál významnou roli na poli mezinárodním i v oblasti vnitropolitické – nekladl národním hnutím překážku, ale nesměla rozkládat celistvost monarchie
  • s Metternichem je absolutismus tohoto období spojován
  • v českém národním obrození se po boji za jazyk a kulturu (zakládání muzeí, divadel, knihoven..) dostaly do popředí politické požadavky
  • česká společnost byla v tomto období na přechodu od stavovské k občanské společnosti
  • politický vliv si udržela šlechta, ale k moci se hlásilo i emancipující se měšťanstvo
  • nižší vrstva společnosti bez vlivu na chod státu =>jejich život byl omezován policejním dohledem a přetrvávající robotou
  • v oblasti ekonomické se objevovaly první vlivy průmyslové revoluce
  • pro utváření sociální základny národního obrození byly významné změny spojené se zrušením nevolnictví a s tolerančním patentem
  • počátky NO jsou spjaty s činností osvícenských vědců – usilujících o odborné shrnutí poznatků o českých dějinách, literatuře a o všech oblastech týkajících se patriotického vztahu k Čechám
Centrum vědecké činnosti osvícenců - Česká společnost nauk (ustabovena v r. 1784, vznikla už v r.1771). Nejvýznamnější představitelé:
Josef Dobrovský
– katolický kněz, jazykovědec, liter. historik osvícenské vědy a zakladatel české slavistiky
- Dějiny české řeči a literatury
- Zevrubné mluvnice jazyka českého
- i přesto, že jeho díla psaná německy, položil základ nové češtině, nevěřil, že by čeština mohla v lit. a vědě prorazit
Gelalius Dobner
– zakladatel vědecké histografie
Václav Fortunát Durych – slavista
František Martin Plecl - historik
Prosazení rovnoprávného postavení češtiny - tzv. jazykové obrany => dobové obrany a vydání latinské práce vlasteneckého jezuity Bohuslava Balbína -Obrana jazyka slovanského, zvláště českého - vydaná v roce 1775 Pelclovou zásluhou.

Významnou roli sehráli ti národní buditelé, kteří se na rozdíl od osvícenských vědců snažili formovat národní vědomí,pomocí osvětových a kulturních aktivit => šíření litertury, divadla => tzv.„probouzení národa ze spánku“ do něhož ho uvedl pobělohorský vývoj.

R. 1789 – založil v Praze Václav Matěj Kramerius Českou expedici => stala se střediskem šíření vlasteneckých a osvícenských názorů spolu s novými poznatky v oblasti hospodářství.
Kramerius – patří k zakladatelům české žurnalistiky, nejdříve redigoval:
- Schonfeldské c.k. pražské noviny
- Později Krameriusovy c.k. vlastenecké noviny
- Od r. 1789 – Krameriusovy c.k. pražské noviny

Počátky českého divadla spjaty s česky hranými představeními v pražských kotcích ,později v Nosticově divadle.
R. 1826 – v tomto divadle premiéra první české opery Dráteník – od Fr. Škroupa
30. léta 19. stol.- se česky hrálo v kajetánském divadle na malé straně

Počátek 19. stol. - další etapa národního obrození - Mladší generace => usílí nejen o záchranu české kultury a jazyka, ale hlavně o to, aby se čeština stala moderním a vyspělým jazykem, který se plně vyrovnává ostatním evropským jazykům => důraz na jazykovou stránku národního obrození - spjat s názory a činností Josefa Jungmana => jazyk považoval za hlavní znak národa, za „duši národa“.
Podle této generace bylo do formování národního vědomí třeba zapojit celý národ, neizolovat se od širokých lidových vrstev.
Pro rozvoj češtiny jako literárního a vědeckého jazyka – důležité utváření české odborné terminologie
- v oboru lit. vědy a estetiky – J. Jungman
- ve filosofii- Antonín Marek
- v mat. a fyz. - J. V. Sedláček
- v přírodních vědách Jan a Bořivoj Preslové

Vlastenecké (národní) muzeum v Čechách – založené v Praze r. 1818 z iniciativy skupiny českých šlechticů,významná vědecká,osvětová a později i národní instituce.

30. - 50 .léta 19. stol. - další etapa národního obrození, které bylo zpočátku omezené na úzké skupiny povstalců, v tomto období přerostlo v masové celonárodní hnutí, rozšířila se i institucionální základna.

R.1831 – vzniká Matice česká – vydávání českých, vědeckých a kulturních děl, překládání cizích děl - zpřístupňovali je širokým vrstvám

R.1833-založena Jednota pro povzbuzení průmyslu v Čechách – na podporu průmyslu, osvěty a školství, později se v ní zformoval tábor českých literárních politiků (F. L. Rieger, A. P. Trojan, F. A. Brauner…).

R.1846 Měšťanská beseda – středisko českého veřejného a společenského života.

Aktivně se zapojuje řada významných osobností české vědy a kultury – historik František Palacký (1836 - vydal německou verzi 1. dílu svých monumentálních českých dějin), Pavel Šafaříček (autor slovanských starožitností), Jan Evangelista Purkyně (fyziolog), Karel Havlíček Borovský ( publicista a novinář) a spisovatelé – B. Němcová, K. Světlá, K. J. Erben.

R.1834 – premiéra zpěvohry Fidlovačka-Františka Škroupa s libretem J. K. Tyla – poprvé zaznívá Kde domov můj.

České národní obrození mělo základnu především v Čechách, později se rozšířilo i na Moravu.

Žádné komentáře:

Okomentovat