7.1 SÁMOVA ŘÍŠE

V průběhu 6. století nahradili Slované v české kotlině a moravských úvalech germánské obyvatelstvo, jenž buď odešlo, nebo bylo asimilováno. Ve střední Evropě se však Slované střetli se zájmy Avarů, původně turkotatarských kočovníků, kteří vytvořili vojensky silnou říši v nížinách a stepích kolem Dunaje. Jejich hlavni tábor, zvaný podle kruhového tvaru hrynk, ležel na soutoku Tisy a Dunaje.

Předpokládá se, že právě na obranu proti Avarům vznikl roku 623 první slovanský státní útvar. Říká se mu Sámova říše podle Franckého kupce Sáma, který se stal jeho náčelníkem.

Nebyl to ještě stát v pravém slova smyslu, ale spíše jakýsi kmenový svaz. Pod Sámovým vedením odrazili Slované roku 631 v bitvě u Vogastisburgu vojsko Franckého krále Dagoberta I.

Po smrti Sáma, někdy kolem roku 658 se říše rozpadá. O jejích dějinách toho víme velmi málo, poněvadž jedinou a nedlouhou pasáž o ní obsahuje dílo franského dějepisce Fredegara. Jádro Sámovy říše, jejíž územní rozsah neznáme, leželo snad v nížinách kolem řeky Moravy. Kde se nacházela pevnost Vogastisburg, se dosud nepodařilo zjistit.