20.října 1860 – vydal František Josef I. tzv. Říjnový diplom –tím přislibuje konec absolutismu a přechází ke konstituční monarchii – na zákonodárné moci se měla podílet říšská rada a jednotlivé zemské sněmy,ale jen do určité míry.
- zvláštní práva v zákonodárné moci přislíbil zemím koruny uherské
- diplom však nezjiňoval nic pro země koruny české, ale i přesto v něm č. politici viděli podle některých formulací naději na obnovení č. království
- zvláštní práva v zákonodárné moci přislíbil zemím koruny uherské
- diplom však nezjiňoval nic pro země koruny české, ale i přesto v něm č. politici viděli podle některých formulací naději na obnovení č. království
Únor 1861 - vydána Schmerlingova ústava – představovala začátek parlamentarismu v habs .monarchii
- platila jen v neuherských částech říše
- uherští politikové jí odmítli stejně jako účast v rozšířené říšské radě - ta se pak schází jako užší říšská rada
- změny v ústavním a politickém systému Rakouska vedly k novému rozmachu českého národního hnutí
- změny v ústavním a politickém systému Rakouska vedly k novému rozmachu českého národního hnutí
Vznik českých organizací a spolků:
- r.1861 - vzniká vlastenecký pěvecký sbor Pražský hlahol
- r 1862- Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner zakládají tělocvičnou organizaci Sokol
- r.1863 – vzniká Umělecká beseda – v čele B. Smetana, Josef Mánes, Vítěslav Hálek
- vzniká spousta dalších spolků a v jiných městech, své spolky měli i dělníci, němci…
- r.1863 ustanovena 1. odborová organizace pražských topografů
- r 1862- Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner zakládají tělocvičnou organizaci Sokol
- r.1863 – vzniká Umělecká beseda – v čele B. Smetana, Josef Mánes, Vítěslav Hálek
- vzniká spousta dalších spolků a v jiných městech, své spolky měli i dělníci, němci…
- r.1863 ustanovena 1. odborová organizace pražských topografů
Jedinou českou politickou stranou počátkem 60. let - Národní strana- čeští liberální politici a jejich stoupenci v čele s Palackým ,F. L. Riegrem a F. A. Braunerem
R. 1861 začíná vycházet politický deník Národní listy.
Česká politika prosazovala státoprávní identitu – dovolávala se přitom zejména historického státního práva – podle něhož český stát nepřestal právně existovat. Proto je třeba podle tohoto práva sjednat náležitou nápravu pro jeho fungování.
Č. politika staví svůj program na principu federalizace Rakouska – spatřovala jediný možný státoprávní rámec existence českého a slovanských národů.
Č. politika staví svůj program na principu federalizace Rakouska – spatřovala jediný možný státoprávní rámec existence českého a slovanských národů.
Národnostní reformování Rakouska bylo zárukou proti nebezpečí sjednocujícího se Německa a carského Ruska. Podle této koncepce austroslavismu by Slované, kterých bylo v habsburské monarchii většina, získli nejlepší podmínky pro svou existenci.
Schmerlingerova ústava vyvolala u českých politiků zklamání, ptž. byla centralistická
- r. 1863 se v č. liberální poslanci rozhodli nezúčastňovat se jednání říšské rady ve Vídni
- r. 1863 se v č. liberální poslanci rozhodli nezúčastňovat se jednání říšské rady ve Vídni
- tzv. pasivní rezistence trvala 16 let –odmítli se zúčastňovat se i zemských sněmů
R. 1866- prusko-rakouská válka-Rakousko poraženo a vyloučeno z něm. spolku –to umožnilo Prusku zahájit proces sjednocování Německa pod svým vedením.
Rakousko ztrácí i území v S Itálii ( benátsko).
=> r. 1867 - výsledkem toho státoprávní reforma tzv. rakousko-uherské vyrovnání - vzniklo soustátí Rak.-Uhersko –plně vyhovující německé liberální politice a politice vládnoucích kruhů uherských magnátů.
Rakouské a uherské části zůstal stejný jen panovník a ministři války, financí a zahr. politiky.
Prosinec 1867 – pro Rakousko vydána nová listina - potvrdila rozložení monarchie, rozšířila základní práva a svobody – rovnost občanů před zákonem, volnost pohybu, svoboda vyznání a spolčování, svoboda projevu a tisku, nedotknutelnost vlastnictví.
=> r. 1867 - výsledkem toho státoprávní reforma tzv. rakousko-uherské vyrovnání - vzniklo soustátí Rak.-Uhersko –plně vyhovující německé liberální politice a politice vládnoucích kruhů uherských magnátů.
Rakouské a uherské části zůstal stejný jen panovník a ministři války, financí a zahr. politiky.
Prosinec 1867 – pro Rakousko vydána nová listina - potvrdila rozložení monarchie, rozšířila základní práva a svobody – rovnost občanů před zákonem, volnost pohybu, svoboda vyznání a spolčování, svoboda projevu a tisku, nedotknutelnost vlastnictví.
Česká politika proti rakousko-uherskému vyrovnání vyvolala řadu protestních akcí - masové shromáždění na místech českých dějin jako je Říp, Blaník…-tzv. Tábory lidu, celonárodní manifestací se stalo položení základního kamene k Budově národního divadla – r.1868, vydání almanachu Ruch (J. V. Sládek, Sv. Čech, E. Krásnohorská, J. Vrchlický…)
Pod tlakem č. národního hnutí – panovník deklaroval svou ochotu provést s Čechy vyrovnání v rámci Rakouska,pokud česká politika akceptuje realitu rakousko-uherského vyrovnání
Na to č. politika přistoupila tzv. Fundamentálními články (Hohenwatrhova vláda přislíbila česko-rakouské vyrovnání) r.1871 na č. zemském sněmu - měli se stát po schválení císařem základem dalších kroků k získávání autonomního postavení Čech. Pro odpor něm. politiky, rakouské i říšské a uherských vládních míst pokus o rakousko-české vyrovnání skončil neúspěšně.
Po tomto neúspěchu č. politika rezignovala a posléze se rozštěpila –Národní strana se r. 1874 proti konzervativním liberálům (staročechům) vydělila jako nová pol. strana Národní strana svobodomyslných (mladočeši) = radikálnější a politicky pružnější proud č. politiky =>aktivní účast v rakouské politice na všech úrovních včetně vídeňského parlamentu.
Další činnosti prosazování požadavků – nazýváno tzv. „drobečkovou politikou“ => dosaženo řady úspěchů =>v důsledku vedli k posílení č. společnosti.
- r.1882 => vzniká vedle Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze vedle německé také česká
- r.1880 – vydána tzv. Stremayrova jazyková nařízení =>zrovnoprávňovala němčinu s češtinou v tzv. vnějším úřadováním
- rozmach zaznamenalo odborné i střední školství
- č. politika přešla z „boje proti Rakousku“na „boj o Rakousko“
- postupně se pluralizoval č. politický život
-již v r. 1887 vzniká další strana Československá sociální demokracie - 1. dělnická strana -národním požadavkům nadřazovala řešení soc. problémů
- koncem 19. stol.-vznikají další strany-křesťanské,agrární a národně sociální
- z mladočeské strany se vyčlenili tzv. realisté v čele s T. G. Masarykem
Pod tlakem č. národního hnutí – panovník deklaroval svou ochotu provést s Čechy vyrovnání v rámci Rakouska,pokud česká politika akceptuje realitu rakousko-uherského vyrovnání
Na to č. politika přistoupila tzv. Fundamentálními články (Hohenwatrhova vláda přislíbila česko-rakouské vyrovnání) r.1871 na č. zemském sněmu - měli se stát po schválení císařem základem dalších kroků k získávání autonomního postavení Čech. Pro odpor něm. politiky, rakouské i říšské a uherských vládních míst pokus o rakousko-české vyrovnání skončil neúspěšně.
Po tomto neúspěchu č. politika rezignovala a posléze se rozštěpila –Národní strana se r. 1874 proti konzervativním liberálům (staročechům) vydělila jako nová pol. strana Národní strana svobodomyslných (mladočeši) = radikálnější a politicky pružnější proud č. politiky =>aktivní účast v rakouské politice na všech úrovních včetně vídeňského parlamentu.
Další činnosti prosazování požadavků – nazýváno tzv. „drobečkovou politikou“ => dosaženo řady úspěchů =>v důsledku vedli k posílení č. společnosti.
- r.1882 => vzniká vedle Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze vedle německé také česká
- r.1880 – vydána tzv. Stremayrova jazyková nařízení =>zrovnoprávňovala němčinu s češtinou v tzv. vnějším úřadováním
- rozmach zaznamenalo odborné i střední školství
- č. politika přešla z „boje proti Rakousku“na „boj o Rakousko“
- postupně se pluralizoval č. politický život
-již v r. 1887 vzniká další strana Československá sociální demokracie - 1. dělnická strana -národním požadavkům nadřazovala řešení soc. problémů
- koncem 19. stol.-vznikají další strany-křesťanské,agrární a národně sociální
- z mladočeské strany se vyčlenili tzv. realisté v čele s T. G. Masarykem
R.1890 - vztahy mezi Němci a Čechy se nedařilo uspokojivě řešit
- staročeši se snažili získat voliče pomocí tzv. Punktací - na jejich základě mělo dojít k národnostnímu rozdělení Čech ve prospěch Čechů, to projednávali s německými stranami a vídeňskou vládou
- Staročeši ztratili své vedoucí postavení v č. národním životě ve prospěch mladočechů
- neúspěšně skončila i vyrovnávací česko-německá jednání
- úspěch měla česko-německá jednání na Moravě - v r. 1905 se tzv. Moravským Paktem podařilo dosáhnout dohody mezi oběma národnostmi => dohoda respektovala početní převahu českého živlu
- staročeši se snažili získat voliče pomocí tzv. Punktací - na jejich základě mělo dojít k národnostnímu rozdělení Čech ve prospěch Čechů, to projednávali s německými stranami a vídeňskou vládou
- Staročeši ztratili své vedoucí postavení v č. národním životě ve prospěch mladočechů
- neúspěšně skončila i vyrovnávací česko-německá jednání
- úspěch měla česko-německá jednání na Moravě - v r. 1905 se tzv. Moravským Paktem podařilo dosáhnout dohody mezi oběma národnostmi => dohoda respektovala početní převahu českého živlu
R. 1897 - reforma voleb do říšského sněmu – volební práva rozšířena i na nemajetné vrstvy a následně byla zavedena rovnost hlasů => všeobecné volební právo – r.1906
=> v 1. volbách r.1907 získala nejvíce hlasů agrární strana a soc. demokracie
- volby do zemských sněmů - až do konce monarchie platil starý volební zákon.
=> v 1. volbách r.1907 získala nejvíce hlasů agrární strana a soc. demokracie
- volby do zemských sněmů - až do konce monarchie platil starý volební zákon.
Žádné komentáře:
Okomentovat