Kolonie dosáhly určitého stupně samosprávy, postavení kolonií vůči Británii bylo nerovnoprávné – britské úřady požadovaly od osadníků daně a bránili jim v podnikání (obchody hlavně s Britanií). Kolonisté žádali politické zrovnoprávnění - volební právo.
Po sedmileté válce s Francií o kolonie potřeboval britský král vylepšit finanční situaci a uvalil na kolonie nové daně a poplatky. To vyvrcholilo v prosinci 1773 v tzv. Bostonské pití čaje - v přístavu v Bostonu naházeli do moře náklad čaje východoindické společnosti - britská vláda reagovala uzavřením přístavu a přijetím řady dalších zákonů, které byly osadníky nazvány zákony intolerance.
Osadníci na postup britské vlády odpověděli r. 1774 svoláním Prvního kontinentálního kongresu do Filadelfie. Delegáti z dvanácti osad (bez Georgie) požadovali v přijaté Deklaraci práv a stížností větší míru nezávislosti na Británii.
Z podnětu kongresu se začali formovat ozbrojené milice – když je britské oddíly chtěly odzbrojit, postavili se osadníci v dubnu 1775 na odpor.
Z podnětu kongresu se začali formovat ozbrojené milice – když je britské oddíly chtěly odzbrojit, postavili se osadníci v dubnu 1775 na odpor.
Květen 1775 – Druhý kontinentální kongres ve Filadelfii – prohlásil osadnické milice za americkou kontinentální armádu – vrchním velitelem se stal plantážník George Washington z Virginie. Král Jiří III. odmítl vyjednávání se rebely a konflikt přerostl v revoluční válku za nezávislost amerických osad.
Radikální postup získával mezi osadníky stále více stoupenců.
4. července 1776 přijal kongres Prohlášení nezávislosti. Vycházelo z myšlenek osvícenských politických myslitelů – zejména J. Locka. Autorem prohlášení Thomas Jeferson.
Americké kolonie se sdružily do unie pod názvem Spojené státy americké – nový stát měl být poprvé v lidských dějinách založen na zásadě, že všichni lidé jsou si rovni a že všechna moc která má být rozdělena na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní vychází z lidu, volební právo, lidská občanská práva, svoboda slova, tisku...
Americké kolonie se sdružily do unie pod názvem Spojené státy americké – nový stát měl být poprvé v lidských dějinách založen na zásadě, že všichni lidé jsou si rovni a že všechna moc která má být rozdělena na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní vychází z lidu, volební právo, lidská občanská práva, svoboda slova, tisku...
Nový stát se musel bránit proti britské přesile. Rozhodující obrat ve válce přinesla bitva u Saratogy r. 1777
Významná byla vojenská a finanční podpora, kterou Američanům poskytli rivalové Britů – Španělsko, Francie a Nizozemsko. R. 1781 Američané s pomocí Francie vítězí v bitvě u York Town a britská armáda definitivně kapituluje.
Britové pak uznávají americkou nezávislost v mírové smlouvě z r. 1783 ve Versailles u Paříže.
Díky této smlouvě získaly spojené státy americké i další území směrem na Z Mississippi -indiánské teritorium kde sousedili s francouzskou Louisianou, na J s Floridou a S hranici tvořila oblast velkých kanadských jezer.
Díky této smlouvě získaly spojené státy americké i další území směrem na Z Mississippi -indiánské teritorium kde sousedili s francouzskou Louisianou, na J s Floridou a S hranici tvořila oblast velkých kanadských jezer.
Všechny svobody, zvláště pak právo vlastnit svobodně majetek a podnikat přitáhli nové přistěhovalce. Možnost neomezeného podnikání a rovné šance pro všechny položily základy americkému ekonomickému a tím i politickému růstu.
Po vítězné revoluci bylo třeba řešit problémy správy země a čelit hospodářské krizi. Urychleně proto pokračovalo jednaní o přijetí ústavy nového státu, která měla určit jeho charakter. Při přípravě se střetla rozporná stanoviska přívrženců pevně centralizované podoby nového státu -
(A. Hamilton) a přívrženců volné konfederace – T. Jefferson.
(A. Hamilton) a přívrženců volné konfederace – T. Jefferson.
R. 1781 vstoupily v platnost Články konfederace z r. 1777 – první ústava USA – na jejím základě vytvořená vláda se ukázala slabou a neefektivní.
R. 1789 přijata Nová ústava –vznikla pevná ústřední vláda v čele s prezidentem –G. Washington.
- Severoamerická unie – federativní stát
- ústava vymezovala pravomoci všem třem od sebe odděleným oblastem moci a také jednotlivým státům v rámci unie
- Severoamerická unie – federativní stát
- ústava vymezovala pravomoci všem třem od sebe odděleným oblastem moci a také jednotlivým státům v rámci unie
R. 1791-přijato deset doplňků konstituce - známé jako Listina práv:
- zajištění základních občanských práv a svobod
- svoboda tisku slova, shromažďování, náboženství
- volební právo, petiční právo, právo nosit zbraně
- právo rozšířeno i na ženy, černé otroky a původní indiánské obyvatelstvo - to se stalo náplní pol. zápasů v dalších letech
- zajištění základních občanských práv a svobod
- svoboda tisku slova, shromažďování, náboženství
- volební právo, petiční právo, právo nosit zbraně
- právo rozšířeno i na ženy, černé otroky a původní indiánské obyvatelstvo - to se stalo náplní pol. zápasů v dalších letech
USA se staly zemí nejvyššího stupně svobod v tehdejším světě.
USA se nejprve rozkládaly na V pobřeží kontinentu, ale vlna ekonomických a politických přistěhovalců vyvolala potřebu územního růstu. V průběhu 19. století odkoupily USA velkou řadu území od Evropských velmocí – Floridu od Francie a Španělska, Aljašku od Ruska a další území od indiánských kmenů. Další území dobili Američané ve válkách s Mexikem Texas, Nové Mexiko, Kalifornie. A ve válkách s indiánskými kmeny, které odmítly svá loviště prodat.
Původní obyvatelé doplatili na rozmach USA nejvíce - desítky kmenů vymřely ve válkách, ale také v důsledku nemocí přivlečených z Evropy, popřípadě i v důsledku úbytku potravin - bizonů. Indiánské kmeny se nikdy nedokázali sjednotit proti bílým a vedly nekonečné boje i mezi sebou. Ani vítězství jako např. pobití Casterovy Kavalérie Siouxy u Little Big Horn – nepomohlo podmanění kmenů zvrátit.
Nové am. státy velmi rychle propojila železnice. Stala se nezbytným předpokladem pozdějšího ekonomického růstu.
Nové území = nová bohatství - zlato-Kalifornie, petrolej, pastviny.
Nové území = nová bohatství - zlato-Kalifornie, petrolej, pastviny.
Již v této době začnou USA budovat svůj vliv na kontinentu, ale odmítají se vměšovat do evropských záležitostí => tyto dva základní principy americké zahraniční politiky 19. století – obsaženy v tzv. Monroově doktríně r. 1823.
Za vlády Abrahama Lincolna (1861-1865) probíhala občanská válka – Sever proti Jihu.
- příčinou byly rozpory mezi průmyslovým severem a zemědělským otrokářským jihem
Za vlády Abrahama Lincolna (1861-1865) probíhala občanská válka – Sever proti Jihu.
- příčinou byly rozpory mezi průmyslovým severem a zemědělským otrokářským jihem
- jih odmítl zrušit otroctví a vystoupil z unie
- sever prokázal ve válce svoji lidskou, etickou, hospodářskou a vojenskou převahu
- sever prokázal ve válce svoji lidskou, etickou, hospodářskou a vojenskou převahu
- po zlomové bitvě u Gettysburgu r.1863 jižanskou konfederaci porazil a prezident Lincoln zrušil otroctví i na jihu a jednota unie byla zachována
- na jihu za přítomnosti okupačních sil se severu nastalo období tzv. rekonstrukce a demokratizace
- po překonání tíživých následků války nastal nový ekonomický rozmach
- na jihu za přítomnosti okupačních sil se severu nastalo období tzv. rekonstrukce a demokratizace
- po překonání tíživých následků války nastal nový ekonomický rozmach
Na konci století dohnaly USA svojí hospodářskou úrovní Německo a V. Británii.
Pro lepší spojení těchto zájmových oblastí inicioval prezident Roosevelt stavbu Panamského průplavu.
USA představovaly první nezávislý stát na americkém kontinentu a během 19. století vyrostly v novou světovou velmoc.
Americká revoluce se stala inspirací pro boj lidu dalších národů za nezávislost.
Pro lepší spojení těchto zájmových oblastí inicioval prezident Roosevelt stavbu Panamského průplavu.
USA představovaly první nezávislý stát na americkém kontinentu a během 19. století vyrostly v novou světovou velmoc.
Americká revoluce se stala inspirací pro boj lidu dalších národů za nezávislost.
Žádné komentáře:
Okomentovat