Loading

19 VZNIK USA A JEJICH VZESTUP V 19. STOLETÍ

Počátkem 60. let 18. století se začaly zhoršovat vztahy mezi britskou vládou a jejími 13 koloniálními osadami v S. Americe. Sem mířili Britové, politicky a ekonomicky strádající lidé z celé Evropy a nedobrovolně i černí otroci z Afriky.

Kolonie dosáhly určitého stupně samosprávy, postavení kolonií vůči Británii bylo nerovnoprávné – britské úřady požadovaly od osadníků daně a bránili jim v podnikání (obchody hlavně s Britanií). Kolonisté žádali politické zrovnoprávnění - volební právo.

Po sedmileté válce s Francií o kolonie potřeboval britský král vylepšit finanční situaci a uvalil na kolonie nové daně a poplatky. To vyvrcholilo v prosinci 1773 v tzv. Bostonské pití čaje - v přístavu v Bostonu naházeli do moře náklad čaje východoindické společnosti - britská vláda reagovala uzavřením přístavu a přijetím řady dalších zákonů, které byly osadníky nazvány zákony intolerance.

Osadníci na postup britské vlády odpověděli r. 1774 svoláním Prvního kontinentálního kongresu do Filadelfie. Delegáti z dvanácti osad (bez Georgie) požadovali v přijaté Deklaraci práv a stížností větší míru nezávislosti na Británii.
Z podnětu kongresu se začali formovat ozbrojené milice – když je britské oddíly chtěly odzbrojit, postavili se osadníci v dubnu 1775 na odpor.

Květen 1775Druhý kontinentální kongres ve Filadelfii – prohlásil osadnické milice za americkou kontinentální armádu – vrchním velitelem se stal plantážník George Washington z Virginie. Král Jiří III. odmítl vyjednávání se rebely a konflikt přerostl v revoluční válku za nezávislost amerických osad.

Radikální postup získával mezi osadníky stále více stoupenců.

4. července 1776 přijal kongres Prohlášení nezávislosti. Vycházelo z myšlenek osvícenských politických myslitelů – zejména J. Locka. Autorem prohlášení Thomas Jeferson.
Americké kolonie se sdružily do unie pod názvem Spojené státy americké – nový stát měl být poprvé v lidských dějinách založen na zásadě, že všichni lidé jsou si rovni a že všechna moc která má být rozdělena na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní vychází z lidu, volební právo, lidská občanská práva, svoboda slova, tisku...

Nový stát se musel bránit proti britské přesile. Rozhodující obrat ve válce přinesla bitva u Saratogy r. 1777

Významná byla vojenská a finanční podpora, kterou Američanům poskytli rivalové Britů – Španělsko, Francie a Nizozemsko. R. 1781 Američané s pomocí Francie vítězí v bitvě u York Town a britská armáda definitivně kapituluje.

Britové pak uznávají americkou nezávislost v mírové smlouvě z r. 1783 ve Versailles u Paříže.
Díky této smlouvě získaly spojené státy americké i další území směrem na Z Mississippi -indiánské teritorium kde sousedili s francouzskou Louisianou, na J s Floridou a S hranici tvořila oblast velkých kanadských jezer.

Všechny svobody, zvláště pak právo vlastnit svobodně majetek a podnikat přitáhli nové přistěhovalce. Možnost neomezeného podnikání a rovné šance pro všechny položily základy americkému ekonomickému a tím i politickému růstu.
Po vítězné revoluci bylo třeba řešit problémy správy země a čelit hospodářské krizi. Urychleně proto pokračovalo jednaní o přijetí ústavy nového státu, která měla určit jeho charakter. Při přípravě se střetla rozporná stanoviska přívrženců pevně centralizované podoby nového státu -
(A. Hamilton) a přívrženců volné konfederace – T. Jefferson.

R. 1781 vstoupily v platnost Články konfederace z r. 1777 – první ústava USA – na jejím základě vytvořená vláda se ukázala slabou a neefektivní.

R. 1789 přijata Nová ústava –vznikla pevná ústřední vláda v čele s prezidentem –G. Washington.
- Severoamerická unie – federativní stát
- ústava vymezovala pravomoci všem třem od sebe odděleným oblastem moci a také jednotlivým státům v rámci unie

R. 1791-přijato deset doplňků konstituce - známé jako Listina práv:
- zajištění základních občanských práv a svobod
- svoboda tisku slova, shromažďování, náboženství
- volební právo, petiční právo, právo nosit zbraně
- právo rozšířeno i na ženy, černé otroky a původní indiánské obyvatelstvo - to se stalo náplní pol. zápasů v dalších letech

USA se staly zemí nejvyššího stupně svobod v tehdejším světě.

USA se nejprve rozkládaly na V pobřeží kontinentu, ale vlna ekonomických a politických přistěhovalců vyvolala potřebu územního růstu. V průběhu 19. století odkoupily USA velkou řadu území od Evropských velmocí – Floridu od Francie a Španělska, Aljašku od Ruska a další území od indiánských kmenů. Další území dobili Američané ve válkách s Mexikem Texas, Nové Mexiko, Kalifornie. A ve válkách s indiánskými kmeny, které odmítly svá loviště prodat.
Původní obyvatelé doplatili na rozmach USA nejvíce - desítky kmenů vymřely ve válkách, ale také v důsledku nemocí přivlečených z Evropy, popřípadě i v důsledku úbytku potravin - bizonů. Indiánské kmeny se nikdy nedokázali sjednotit proti bílým a vedly nekonečné boje i mezi sebou. Ani vítězství jako např. pobití Casterovy Kavalérie Siouxy u Little Big Horn – nepomohlo podmanění kmenů zvrátit.

Nové am. státy velmi rychle propojila železnice. Stala se nezbytným předpokladem pozdějšího ekonomického růstu.
Nové území = nová bohatství - zlato-Kalifornie, petrolej, pastviny.

Již v této době začnou USA budovat svůj vliv na kontinentu, ale odmítají se vměšovat do evropských záležitostí => tyto dva základní principy americké zahraniční politiky 19. století – obsaženy v tzv. Monroově doktríně r. 1823.

Za vlády Abrahama Lincolna (1861-1865) probíhala občanská válka – Sever proti Jihu.
- příčinou byly rozpory mezi průmyslovým severem a zemědělským otrokářským jihem
- jih odmítl zrušit otroctví a vystoupil z unie
- sever prokázal ve válce svoji lidskou, etickou, hospodářskou a vojenskou převahu
- po zlomové bitvě u Gettysburgu r.1863 jižanskou konfederaci porazil a prezident Lincoln zrušil otroctví i na jihu a jednota unie byla zachována
- na jihu za přítomnosti okupačních sil se severu nastalo období tzv. rekonstrukce a demokratizace
- po překonání tíživých následků války nastal nový ekonomický rozmach

Na konci století dohnaly USA svojí hospodářskou úrovní Německo a V. Británii.
Pro lepší spojení těchto zájmových oblastí inicioval prezident Roosevelt stavbu Panamského průplavu.
USA představovaly první nezávislý stát na americkém kontinentu a během 19. století vyrostly v novou světovou velmoc.
Americká revoluce se stala inspirací pro boj lidu dalších národů za nezávislost.



Žádné komentáře:

Okomentovat