Loading

3.4 POZDNÍ CÍSAŘSTVÍ

Zmatky končí za Diokleciána (284 – 305), původně byl otrokem, snažil se řešit krizi, dále se snažil posílit moc panovníka, reformoval správu, vyloučil vliv senátu.

Vzniká Dominát – to je nová forma vlády, císař je pán všech, vzdávají se mu božské pocty, je nejvyšší velitel armády i nejvyšší soudce.

Zavedl se nový dvorský ceremoniál – Adorace (pokleknutí a políbení roucha).

Přizval si 3 spoluvládce – tím vznikla tetrarchie, 2 císařové s hodností Augusta a 2 mladší s titulem Caesara (nástupníci Augustů). Zákony se vydávaly jménem všech 4. Řím přestal být sídlem císařů. Diokleciánus v Malé Asii, druhý Augustus sídlil v Miláně, caesaři sídlili v Sirmiu (pannonie) a v Treveroru (Gálie).


Konstatntin Veliký (306 – 337)

Vydal roku 313 vydal Edikt Milánský, kterým zrovnoprávnil křesťansktví s oficiálním Římským náboženstvím, udělal to proto, že chtěl udržet jednotu říše. Křesťanství se ale začalo štěpit na několik směrů.

Roku 325 proběhl Nikajský koncil, ten prosadil jediné náboženství, všichni ostatní jsou kacíři.

Roku 330 založil nové hl. město – Konstantinopol, ta je roku 359 zrovnoprávněna s Římem.


Po konstantinově smrti probíhá stěhování národů.
Hunové vpadli do Evropy a vzniká proto nová hunská říše v uherské nížině. Germánské kmeny začínají pronikat do nitra impéria, roku 378 utrpěla říše velkou porážku u Hadrianopole od Vizigótů. Řím již nebyl schopen nahradit padlé vojáky a byl nucen spoléhat se na Federáty. Germánské kmeny získávají římskou půdu za obranu hranic.


Theodosius (379 – 395) roku 391 zakázal pohanské obřady, uznávalo se jen křesťanství.

Roku 395 rozdělil římskou říši na dvě části mezi své dva syny. Honorius získal západořímskou říši – Hispánie, Galie, Itálie, severní Balkán, severní Afrika. Arkadius získal východořímskou říši – Řecko, Malá Asie, Sýrie, Egypt. Císař ztrácí hlavní moc v zemi, tu získává velitel armády (magister militus).


Na silvestra roku 406 prolomili barbaři hranice říše a vpadli do Galie, velitel armád stahuje jednotky z Británie, snaží se také získat spojence. V Římě vypukla panika, Honorius dal zavraždit velitele armád, toho využil vůdce Vizigótů a roku 410 dobyli Řím. Do čela legií se postavil Aëtius („poslední říman“) a po dohodě s Huny získal Galii zpět. Ale pro Řím nastaly komplikace, když se do čela Hunů postavil Attila. Sjednotil Huny a vytvořil obrovskou říši mezi Rýnem a Volhou. Roku 451 vtrhnul do Galie a došlo k bitvě na Katalaunských polích. Své zástupce tu měla skoro celá Evropa a ani jedna strana nebyla schopná dotáhnout bpj do konce.

Roku 452 Attila zpustošil Itálii, v jeho armádě ovšem vypukl mor tak se spokojil s odstupným a Řím nezničil. Roku 453 Attila umírá a říše Hunů se rozpadá. 454 je zavražděn Aëtius čehož využili Vandalové a roku 455 dobyli a zpustošili Řím. Vládne Orestes, potom Romulus Augustulus – přišla delegace Skitů a žádala ho o přidělení římské půdy, ale on je odmítl. Odoaker, velitel Romulovy gardy Skitům nabídl, že když ho udělají králem v Itálii, tu půdu jim dá. Augustulus svržen, Odoaker se prohlásil králem.

Roku 476 zaniká západořímská říše a Itálii ovládly germánské kmeny.

Východořímská říše přežila stěhování národů hlavně díky tomu, že zde otrocká práce nikdy nepřevládla na prací svobodných rolníků a řemeslníků. Zůstávají města, ekonomika funguje a vydržuje se silná armáda.

Žádné komentáře:

Okomentovat