Sámova říše
Sámova říše vznikla v souvislosti s útoky Avarů (turko-tatarské kmeny). Avarové v 6. století pronikli do Uherské nížiny (Panónie), kde vytvořili centrum své moci a ovládali velké území od Donu ke středními Labi. V 7. století byli Avaři poraženi při obléhání Cařihradu; tohoto oslabení využili Slované žijící na území dnešních republik České a Slovenské, v Panónii a v Alpských zemích a vzbouřili se proti jejich nadvládě.
Slované si zvolili do svého čela franského kupce Sáma. Vytvořili kmenový svaz proti Avarům a proti Franské říši. V roce 631 Sámo porazil Franské vojsko u Wogastisburgu (nevíme kde to je). Velitelem Franského vojska byl Dagobert I. (603 - 639) Sámo vytvořil velkou říši, vládl 35 let; po jeho smrti se však říše rozpadla. (pís. pramen: Fredegarova kronika Franská).
Z pozdější doby nám není mnoho známo, protože neexistují žádné zmínky v jakýchkoliv známých pramenech. Zdrojem nám jsou tudíž jen archeologické nálezy, které potvrzují, že Slované byli zemědělci i řemeslníci, že znali hrnčířský kruh a že stavěli hradiště jako sídla velmožů (např. Valy u Mikulčic).
Jižní Slované
Slované pronikali na Balkán již od 6. století. Byzanc tomu nedokázala zabránit.
V druhé polovině 7. století sem pronikli kmeny Bulharů (asijští kočovníci turkotatarského původu; vedl je chán Asparuch). Sedm slovanských kmenů se Asparuchovi poddalo na společnou obranu proti Byzanci. Bulhaři byli méně početní, a tudíž splynuli (asilimovali), přijali slovanský jazyk, zůstalo jim jen jméno. V utváření státu hrálo důležitou roli křesťanství, které přijali i Bulhaři v polovině 9. století. Na počátku 10. století sem přišli učenci, kněží z Velké Moravy, vytvářejí zde bulharské písemnictví a vytvářejí zde též cyrilici. Jejím základem byla řecká abeceda, vyvinula se z ní azbuka.V 10. století zažívá Bulharsko svůj rozmach, hlavním sídlem bylo město Pliska. Na počátku 11. století se Bulharsko dostalo pod vliv Byzance, ze kterého se ale na konci 12. století vymanili.
Druhý stát jižních Slovanů vytvořili po roce 850 Chorvaté. Ti se museli bránit Východofranské říši, v polovině 9. století hledali oporu u Byzance. Kníže Tomislav utvořil z Chorvatska království, jehož součástí byla i bohatá Dalmácie. Chorvatská města bohatla obchodem (s It., Byzancí). Největším městem byl Dubrovník (pozd. samostatný městský stát).
Na počátku 12. století uherští králové přinutili chorvatské velmože přijmout jejich nadvládu a Chorvatsko se stalo součástí uherského státu. Chorvaté si však zachovali svůj jazyk (podobný srbštině, užívali ale i latinku), zákony i vlastní šlechtu.
V polovině 12. století si Srbové vytvořili samostatný stát (předtím zůstali pod nadvládou Bulharů, Byznace) a přijali pravoslavné (východní) křesťanství a s ním i slovanský bohoslužebný jazyk a písemnictví.
Žádné komentáře:
Okomentovat