Ve stejné době však do severní Evropy pronikali útočné Normanské kmeny Varjagů, kteří používali obchodní cestu ze své země k Černému moři (do Byzance), na níž ležela opevněná hradiště Kyjev (na jihu) a Novgorod (na severu). Obě města byla postupem času ovládnuta Varjagy - Rurik ovládl Novgorod a Oleg porazil Askolda a Dira, kteří ovládli Kyjev.
Oleg podřídil Kyjevu také okolní kmeny, čímž dal vzniknout Kyjevské Rusi.
Asi Rurikův syn Igor (tzv. Rurikovská dynastie) uzavřel s Byzancí po několika taženích za výhodných podmínek mír. Jeho centralizační snahy se však nelíbily Drevljanům, kteří jej roku 945 zabili. Po něm vládla jeho manželka Olga, která sjednotila ruské kmeny s centrem v Kyjevě.
Varjagové, kteří sem pronikli, se postupem času poslovanštili, zůstalo jim jen jméno Rusové (normanské jméno).
Východní Slované se sami nazývali Anlové.
Roku 988 kníže Vladimír přijal pravoslavné křesťanství (z Byzance; ve staroslověnštině) - odtud sem přišla i cyrilice.
Byzanc měla na východní Slovany kromě náboženského i kulturní vliv (v architektuře se používaly věže cibulovitého tvaru, mozaiky, ikony).
Kyjevská Rus dosáhla svého vrcholu za vlády Jaroslava Moudrého (+1054) v jedenáctém století. Ten pozvedl Kyjev, dal vystavět také velkolepých staveb jako například katedrála sv. Sofie (kyjevská Hagia Sophia). Sestavil též první ruský psaný zákoník zvaný Ruskaja Pravda. Po Jaroslavově smrti došlo k úpadku Kyjevské Rusi, který byl způsoben také Turky, kteří od 11. století ohrožovali obchodní cesty vedoucí přes Kyjevskou Rus (cesty mezi severní Evropou, Byzancí a středním východem).
Ve 12. století se na Rusi vytvořili tři skupiny východních Slovanů - Velkorusové (v centru kolem Moskvy), Malorusové (v jižních oblastech) a Bělorusové (v západních oblastech).
Z dob útoků asijských kmenů na Kyjevskou Rus pocházejí literární památky zvané Byliny (to, co bylo).
Na počátku 11. století byl sepsán Nestorův letopis (Pověst dávných let) = nejstarší kronika Rusů; Slovo o pluku Igorově; v polovině 11. století, jak již bylo zmíněno, byl sestaven zákoník "Ruská pravda".
Na počátku 13. století došlo k rozpadu Kyjevské Rusi vpádem Tatarů (Čingischán). Samostatnost si udržel pouze Novgorod na jihu Ruska, a to především díky nepropustnosti tamního lesnatého a bažinatého terénu. Tataři založili na dobytém území svůj stát, který nazývali „Zlatá horda Kipča“ a začali podnikat nájezdy i do dalších území na západ (v roce 1241 ohrožovali i naše země).Rusko se dostalo pod tatarskou nadvládu, muselo odvádět daně, Tataři jej izolovali od Evropy, což způsobilo ruskou zaostalost. Novgorod se musel bránit také útokům Švédů a řádu Německých rytířů.
V roce 1240 porazil Alexandr Něvský Švédy na řece Něvě, v roce 1242 porazil německé rytíře na Čudském jezeře. Novgorod se tedy stal svobodným střediskem, které bylo využíváno západními státy převážně pro obchod s ruským zbožím
Žádné komentáře:
Okomentovat