Petr Chelčický byl jihočeský zeman žijící v ústraní. Byl jedním z prvních evropských myslitelů, který předstihl podstatu středověké společnosti a úlohu násilí mezi stavy této společnosti. Odmítl učení o trojím lidu; odmítl též prosazování husitských ideálů bojovnou cestou. Měl myšlenky o správnosti života, o zápasu o spravedlnost cestou lásky, bezpráví, trpělivosti, pravou pokorou a ne pomstychtivostí, splácením zlého zlým nebo jakýmkoliv násilím či válkami.
Na základě jeho učení vzniká na pomezí Orlických hor tzv. „jednota bratří a sester“ - jednota bratrská
- toužili po životě v duchu biblické rovnosti
- sedláři, řemeslníci, drobní zemané, měšťané, vzdělanci
- proti násilí, život v dobrovolné prostotě
- obživa vlastní prací (hlavní zásady)
- toužili po životě v duchu biblické rovnosti
- sedláři, řemeslníci, drobní zemané, měšťané, vzdělanci
- proti násilí, život v dobrovolné prostotě
- obživa vlastní prací (hlavní zásady)
Naše země po husitské revoluci - Český stát za Jiřího z Poděbrad
V roce 1437 zemřel Zikmund.
Nároky na trůn uplatňoval jeho zeť, Albrecht Habsburský, který byl zvolen za krále, ale v roce 1439 zemřel.
Pak dědické nároky uplatňoval ještě Ladislav Pohrobek (Zikmundův vnuk), který se však narodil až v roce 1440. Období od roku 1439 do r. 1453, kdy se Ladislav Pohrobek stal českým králem, bylo obdobím mezivládí, vyplněným bojem o moc mezi katolickou a kališnickou šlechtou a městy.
Byly vytvořeny Landfrídy (= krajské spolky), které si rozdělili vládu v Čechách. Mezi nejvýznamnější landfrídy patřili jihočeský a východočeský landfríd. (jč - v čele s Oldřichem z Rožmberka; vč - v čele s Hynkem Ptáčkem z Pukštejna).
V roce 1444 se hlavní postavou stal Jiří z Poděbrad, pod jehož vedením vznikla poděbradská jednota. Pokračuje „drobná válka“ mezi šlechtou a městy. V říjnu 1448 Jiří z Poděbrad náhle přepadl Prahu a ovládl ji. Prohlásil se za správce země do dospělosti krále, ale katolická šlechta toto neuznala, vytvořila protiváhu v čele s Rožmberky. Vypukla tak válka, ve které zvítězil Jiří z Poděbrad. Roku 1452 ho tedy uznala i katolická šlechta, a tak se stal správcem Čech (gubernátorem).
Roku 1453 se králem stal Ladislav Pohrobek (13), ale zastupuje ho stále Jiří z Poděbrad. Ten usiluje o vytvoření silného státu, usiluje o hospodářský rozkvět země, chtěl posílit královskou autoritu a moc, snažil se omezit moc panstva; obnovil těžbu stříbra (hospodářský rozkvět). Roku 1457 však Ladislav Pohrobek (17) náhle zemřel. Ihned byl obviňován Jiří z Poděbrad, že ho nechal otrávit. Jiří byl obviňován až do roku 1985, kdy se zistilo, že Ladislav Pohrobek zemřel na leukémii.
Po Ladislavově smrti nastaly spory o trůn. Bylo zde mnoho kandidátů, mj. Matyáš Korvín nebo Jiří z Poděbrad. Uherská šlechta zvolila Matyáše Korvína, český sněm Jiřího z Poděbrad. Jiří byl lepší než cizí král, protože je zaručeno, že bude chránit české zájmy.
Jiří z Poděbrad měl podporu kališnické šlechty a měšťanstva. Je nazýván „králem dvojího lidu“ (katolíků a kališníků). Jiří byl uznán i papežem za českého krále za slib, že bude bojovat proti kacířství. V tom však byly nejasnosti. Papež totiž považoval kališnictví za kacířství, kdežto Jiří ne.
A tak roku 1462 papež zrušil kompaktátu, prohlásil Jiřího za kacíře a dal jej do klatby. Jiří se snaží získat spojence (má obavu před křížovou výpravou), a proto předkládá plán o vytvoření mezinárodní mírové organizace Liga křesťanských panovníků. Tento plán byl spojen s diplomatickou akcí (vysílá poselstvo do zemí západní Evropy v čele s Lvem z Rožmitálu).
Písemné zprávy o těchto výpravách podává Václav Šašek z Biříkova. Cíle: 1) omezit moc papeže a tím zajistit bezpečnost pro Čechy; 2) spory mezi státy chtěl řešit mírovou cestou; 3) proti tureckému nebezpečí z východu. Tento český plán na OSN se však vyplnit nepodařilo a konflikt s papežem pokračoval. Toho využívá domácí opozice.
V roce 1465 katolická šlechta (jč, zč) vytváří tzv. „zelenohorskou jednotu“ proti Jiříkovi. V roce 1468 se konala na popud papeže proti Čechám křížová výprava. Vedl ji Matyáš Korvín, který protáhl Moravou a Slezskem, byl však obklíčen u Vilémova a zajat (1469). Jiří však Matyáše propustil za slib, že ho usmíří s papežem (slib nedodržen). Matyáš byl za podpory zelenohorské jednoty v Olomouci prohlášen českým králem.
Jiří hledal pomoc v Polsku (za přislíbení českého trůnu polskému rodu Jagellonců). Situace se posléze mění v Jiříkův prospěch, ten však v roce 1471 umírá.
Žádné komentáře:
Okomentovat