V Peru vznikla nejstarší civilizace v jižní Americe (cca od 3. tisíciletí př. n. l.). V údolí řek Nazca a Ica, kolem jezera Titicaca, se nacházela říše Inků. V čele státu stál neomezený vládce, který byl považován za boha (sapa inca). Byl pozemským zosobněním boha slunce, vlastnil všechny pozemky, ostatní obyvatelstvo tvořila šlechta a kasty (kněží, vojenská, řemeslná, služebná). Pěstovali kukuřici, brambory, chovali lamy. Uměli zacházet s bronzem i železem, ovládali hrnčířství a tkalcovství. Měli také velmi vyspělé lékařství, byli schopni provádět i složité chirurgické zákroky. Znali sluneční i lunární kalendář (v tom byli lepší než Evropa), jejich písmo se nazývá kipu. Dále velmi dobře ovládali architekturu. Stavěli monumentální stupňovité chrámové pyramidy a opevněná města. Neznali kolo. Říše Inků se začala vytvářet ve 12. stol., do 15. stol. se území výrazně rozšířilo rozsáhlými výboji. Stala se z ní nejrozsáhlejší bohatá a vyspělá říše v jižní Americe, tzv. země čtyř světových stran. Prvním historicky doloženým panovníkem byl Pačakuti Inca. V 15. století nastává boj o nástupnictví, a to výrazně oslabuje říši. Toto vnitřní oslabení usnadnilo dobytí říše španěly (F. Pizzaro a D. Almargo) v letech 1531 – 1535, po dobytí založeno hlavní město Lima, došlo k poevropštění.
Mayové
Jejich říše se rozkládala na území dnešního Mexika, Guatemaly a Hondurasu. Na počátku n. l. se zde vyskytovaly městské státy. V období tzv. Staré říše (4. – 10. stol.) se rozvíjela společenská hierarchie, vzkvétala města, architektura, řemesla a vědy. Od 9. století postupný úpadek v důsledku vpádů kmenů ze severu (Toltékové). Nová říše trvající do 16. stol. byla vlastně řadou menších států s městskými centry (např. Chitzen Itzá). Většina Mayů opustila Guatemalu a odstěhovala se na Yukatán. Docházelo k občanským válkám a vzájemné rivalitě, navzájem si ničili města, při příchodu Španělů již byla říše zcela rozvrácená. Hlavou státu (města) byl panovník, trůn se dědil, 2. nejvlivnější byl hlavní kněz. Na rozdíl od Inků neznali železo, pěstovali kukuřici, fazole, papriku a rajčata. Platidlem byly kakaové boby. Měli hieroglyfické písmo, které mělo 300 znaků, dokonalý kalendář, uměli měřit čas a datovali na základě astronomických úkazů. Měli také velmi vysokou vědeckou úroveň. Např. znali nulu, dobří astronomové a geografové (měli mapu celé říše). Stavěli stupňovité pyramidy se schodišti a chrámem, silnice a umělé vodovody.
Aztékové
Přišli ze severní Ameriky do oblasti mexické náhorní plošiny. Ve 14. stol. navázali na Mayskou kulturu a po porážce Mayů vytvořili konfederaci městských států (hl. m. Tenochtitlán). Za Montezumy pokračovaly již dříve započaté rozsáhlé výboje. Podrobil si většinu kmenů v Mexiku a jeho říše sahala od oceánu k oceánu. Poté vypukla občanská válka, té využil Hernando Cortéz a přes velký odpor domorodců říši Aztéků dobyl. Území nazval Nové Španělsko a Tenochtitlán přebudoval na Mexico city. Vládl vladař a kněz, prvky raného feudalismu. Měli vyspělé zemědělství (kukuřice, kakao, rajčata, rýže, banány, fíky), chovali domácí zvířata (pes, kachna) a rybařili. Znali měď, stříbro a bronz, neznali železo, kolo a tažná zvířata. Velmi rozvinutá matematika a astronomie, dokonalý kalendář (taky lepší než evropský), měli hieroglyfické a piktografické písmo, dochovány kodexy s posvátnými kalendáři a popisem dějin Aztéků. Stavěli chrámové pyramidy, míčová hřiště a paláce s vnitřním dvorem.
Toltékové
Jsou středoamerická civilizace fungující od 8. do 15. stol., v 10. stol si podrobili říši Mayů, později je porazili Aztékové. Stavěli monumentální chrámové pyramidy, palácové komplexy, stadiony, sochařské reliéfy, velmi dobře ovládali umělecká řemesla (Keramika, bižuterie, hl. motivem umění bůh Quetzalkoatl = podoba opeřeného hada).
Žádné komentáře:
Okomentovat