11.2.2 ŠVÝCARSKÁ REFORMACE

Ve stejné době jako Luther v Curychu vystoupil proti církevnímu úpadku humanista Ulrich Zwingli. Byl to horlivý zastánce protestantských myšlenek, v některých názorech byl radikálnější než Luther. Odmítal vnější okázalé projevy zbožnosti, postavil se proti učení o přeměně hostie a vína v Kristovo tělo a krev (byl proti tzv. transsubstanciaci). Podle něj měla být obec podřízena jen městské radě, jinak měla být autonomní; poddaným dal právo vzepřít se proti nespravedlivé vrchnosti.

Založil novou evangelickou církev, která se rozšířila do švýcarských kantonů i do sousedních německých měst. V roce 1531 však on i jeho oddíly padli.

Dalším švýcarským reformátorem byl Jan Kalvín, který odešel kvůli katolickému králi z Francie do Basileje. Své názory uvedl v Ženevě. Roku 1540 bylo založeno nové učení, kalvinismus. Zde kritizoval církev jako Luther, smysl lidského života viděl v práci a podnikání. Schvaloval též odpor poddaných proti vrchnosti, která porušuje zákony státu a křesťanské zásady (i proti panovníkovi). Své učení orientoval do vyspělých zemí (Nizozemí, Anglie); jeho učení přijímala i šlechta. V čele kalvínské obce měla být rada starších. Byly zakázány veřejné veselé zábavy, z modliteben odstraněny sochy a obrazy. Kalvínovi přívrženci byli též hugenoti.