Propukla ve třech oblastech:
1) v jihozápadním Německu
2) ve středním Německu
3) v Tyrolích a v Solnohradsku.
1) Před selskou válkou zde vznikly tajné spolky sedláků, které vytvářely různé programy (např. 12 artikulů - odstranit nevolnictví, zrušit desátky, svobodný lov, rybolov a těžba dřeva, návrat občinové půdy, svobodná volba faráře, ...). Roku 1525 v Heibronu vznikl program měšťanů na sjednocení Německa (zrušit cla, sjednotit měnu, míry a váhy).
2) Vůdcem středoněmecké selské války byl Tomáš Münzer, kazatel ve Zwickau (v Durynsku). Ten roku 1521 navštívil Prahu, zde již ale nenašel žádné bojovníky. Založil sektu novokřtěnců (hlásali, že člověk se má nechat pokřtít až v dospělosti, hlásali chiliasmus a odmítali vrchnost). Münzer vedl sedláky do války, roku 1525 byl však u Frankenhausenu zajat a popraven.
3) Vůdcem selské války v Tyrolích a Solnohradsku byl Michal Gaismair. V roce 1526 byli však sedláci za velkých ztrát poraženi (zemřelo 100 000 sedláků). Tím selská válka skončila. Sedláci prohráli především díky špatné organizaci a nejednotě, chyběla jim podpora měst, proti sedlákům byla i šlechta.
Po selských válkách dochází k procesu zvanému „druhé nevolnictví“, kdy se zvyšovaly robotní požadavky a byly vydávány zákazy stěhování. Novokřtěnci byli pronásledováni (utíkali pryč - i k nám - na Moravě se jim říkalo „Habáni“ - vyráběli proslulou keramiku).
V Německu boje pokračovaly. V letech 1546 - 1547 císař Karel V. vedl vítěznou válku s lutheránskými knížaty. Knížata to však nevzdala a nakonec došla ke kompromisu (1555 byl přijat Augsburský mír propagující zásadu „Cuius regio, eius religio“ (Čí země, toho náboženství).
Žádné komentáře:
Okomentovat