Přední Asie
Po zániku říše Chetitů a Aramejci způsobeném rozkladu kassitské moci v Babylonu se v celém předoasijském prostoru vytvořilo mocenské vakuum, které bylo znovu vyplněno až Asyřany za Tiglatpilesara I. (1114 - 1076 př. n. l.). Tiglatpilesarovi se podařilo znovu rozšířit asyrskou říši až ke Středozemnímu moři.
Asyrská moc se však po jeho smrti rychle zhroutila vlivem pokračujících aramejských útoků. Asyřané byli následně zatlačeni zpět do oblasti kolem města Aššúr. Asyřané se nyní museli bránit celé řadě výbojných aramejských států.
Teprve více než sto let po Tiglatpilesarově smrti dokázal král Aššurdán II. (934 - 912 př. n. l.) obnovit asyrskou expanzi. Asyřané opět dosáhli výsadního postavení v severní Mezopotámii a nakonec si podrobili celé území od Urmijského jezera a pohoří Zagros až k pobřeží Středozemního moře. Později si podmanili také Babylon, Sýrii a Palestinu. Zastavili také expanzi říše Urartu na severu. Na vrcholu své moci, v roce 663 př. n. l., dokonce kontrolovali Egypt až k Vesetu.
Avšak asyrská říše se ukázala příliš rozlehlá. Vnitřní problémy a nejednotnost destabilizovaly říši, jejíž vládnoucí struktura se postupně rozpadla. V Babyloně vznikla vůči dobyvatelům obrovská nenávist. Následné babylonské povstání podporované Médy vyústilo až v úplný rozklad asyrské říše.
Asyrská sídelní města Aššúr a Ninive byla na konci 7. století př. n. l. zničena do základů. Po smrti posledního asyrského krále Aššurbalita II. říše zanikla.
V Babyloně se mezitím dostali k moci Chaldejci. Ve spojení s Médy dokázali rozšířit svou vládu nad značnou částí někdejšího asyrského území.
Za Nabukadnezara II. byla babylonská říše svým rozsahem bezmála totožná s někdejší říší asyrských králů. V této době dosáhlo město Babylon svého největšího kulturního rozkvětu.
Okázalé Nabukadnezarovy stavby jako třeba visuté zahrady byly později zahrnuty mezi sedm antických divů světa.
Již od dob Chammurapiho existující kult boha Marduka zažil svůj vrchol stavbou 90 metrů vysokého zikkuratu – biblické babylonské věže.
Babylon mající tehdy kolem jednoho milionu obyvatel se stal největším a nejskvělejším městem své doby. Tohoto skvostného rozmachu však mohlo být dosaženo jen na úkor podrobených národů, především Židů, kteří byli po své porážce odvlečeni do babylonského zajetí.
Na troskách říše Chetitů v Malé Asii vznikla poblíž města Gordion říše Frygů. Chetité samotní si ještě nějakou dobu udrželi nezávislost, nicméně jejich vliv byl už zanedbatelný. Frygové museli brzy bojovat se ze severu pronikajícími Kimery a Skyty. Nakonec padli za oběť rostoucí moci lýdské říše s centrem v Sardech.
Egypt
Říše na Nilu se ocitla na konci 2. tisíciletí př. n. l. v krizi vyvolané rozkladem státní moci, následnými politickými zmatky a občanskými konflikty. Moc kněžích boha Amona vzrostla natolik, že v Horním Egyptě dokonce založili určitý druh teokratického státu.
V 8. století př. n. l. upadl Egypt pod nadvládu Kušitů, kteří se pokusili zadržet vzrůstající moc Asyřanů. To však nakonec vedlo k dobytí údolí Nilu Asyřany, kteří vyhnali Kušity ze země.
Po zhroucení asyrské moci byla opět nastolena vláda domácích egyptských faraónů. Poněvadž Egypťané byli Asyřanům zavázáni za vyhnání Kušitů, došlo po pádu Asýrie ke konfliktu s Babylonem, ve kterém byl ale Egypt poražen. Pokračující politická a vojenská slabost země posléze vyústila v dobytí země Peršany na konci 6. století př. n. l.
Žádné komentáře:
Okomentovat