3. 2. 1622 byl zkonfiskován majetek povstalců. Konfiskované statky získali levně vojenští velitelé a česká prohabsbursky orientovaná šlechta. Tímto způsobem se obohatil zejména Albrecht z Valdštejna, který si v severních Čechách vybudoval rozsáhlou a souvislou doménu, která zahrnovala více než 60 původně svobodných panství.
V březnu 1622 museli opustit UK (universita Karlova) nekatoličtí mistři a v listopadu byla univerzita předána jezuitům.
Během let 1622 – 1623 byl Albrecht členem skupiny, která směla razit mince v Čechách. Albrecht však stahoval kvalitní měnu a nahrazoval jí téměř bezcennou.
Roku 1623 byl vyhlášen státní bankrot a hodnota měny poklesla na 1/10.
Roku 1623 byl vyhlášen státní bankrot a hodnota měny poklesla na 1/10.
Roku 1624 se dvorská kancelář, nejvyšší správní a soudní instituce českého státu přesídlili trvale do Vídně.
Roku 1624 byli císařským patentem vypovězeni nekatoličtí duchovní z Čech a později téhož roku i z Moravy. Začala násilná rekatolizace => nepokoje poddaných.
Roku 1625 byl Albrecht jmenován generálem císařských vojsk a v krátké době vytvořil velmi silnou armádu.
Roku 1627 bylo v Čechách vyhlášeno Obnovené zřízení zemské = nová ústava, šlo o soubor zákonů vydaných císařem Ferdinandem II., které právně zakotvily důsledky porážky stavovského povstání. Český trůn byl prohlášen za dědičný v rodě Habsburků, němčina byla zrovnoprávněna s češtinou a povoleno bylo jen katolické náboženství. Na Moravě vydáno Obnovené zřízení zemské až roku 1628.
Roku 1627 císař také nařídil (v červenci), aby nekatoličtí stavové přestoupili ke katolictví nebo se do konce ledna následujícího roku vystěhovali ze země. V březnu roku 1628 Albrecht krvavě potlačil povstání na Hradecku.
V letech 1631 – 1632 vypuklo na východním Slovensku povstání poddaných, k němuž se připojila drobná i střední šlechta. V čele povstání byl Petr Csaszar, ten byl zajat a popraven =>postání potlačeno.
V listopadu 1631 byla Praha obsazena saskými vojsky.
25. 2. 1634 zavražděn Albrecht z Valdštejna. Jeho majetku se zmocnili velitelé, především nový vrchní velitel Matyáš Gallas.
Roku 1635 podepsán pražský mír se Saskem, tím jsme přišli o obě Lužice.
V dubnu roku 1639 vpadla švédská vojska do Čech a v červenci téhož roku obsadili Malou stranu a Hradčany.
Čechy:
- ztráta 1/3 obyvatel (morová epidemie, emigrace)
- Čechy byly naprosto zpustošeny (časté místo boje), města byla vypálena, obchod nefungoval
- Venkované přišli o všechno (dobytek atd. kvůli armádám).
- Úbytek pracovních sil - šlechta si chce udržet standart blahobytu - zvyšuje robotu - úplné připoutání poddaných na panství = nevolnictví.
Do Čech přicházejí němečtí přistěhovalci, také zde byl Habsburský dvůr a cizí šlechta - germanizace.
Také pokračuje násilná rekatolizace. Nekatolické knihy jsou zabavovány a páleny.
Časté války silně zatěžují zemi po finanční stránce - vznik berní ruly (berní rula = soupis půdy pro berní úřady), v Čechách zavedena 1654, na Moravě o rok později.
Vznikala nevolnická povstání proti zvyšování poddanských povinností, roku 1680 vypuklo současně na několika místech selské povstání. Byla proti němu nasazena armáda, docházelo ke střetům (nejznámější Ovčí vrch).
V červnu 1680 vydává Leopold I. robotní patent, kterým byli stanoveny robotní povinnosti na 3 dny v týdnu (ale když je potřeba, tak i víc), tím se situace ještě zhoršila. Na panském se pracovalo většinou 5 dní a na vlastním jen 1 den, v neděli se pracovat nesmělo.
V letech 1692 – 1695 povstání na Chodsku. Chodové měli místo roboty za úkol chránit hranice, v této době už to však byl jenom přežitek. Nový pán (Lamminger z Albenreuthu zvaný Lomikar) jim nařídil robotu. Povstání bylo potlačeno a končí popravou Jana Sladkého Koziny v Plzni roku 1695.
Žádné komentáře:
Okomentovat