Loading

21 AMERICKÁ OBČANSKÁ VÁLKA (SEVER PROTI JIHU)

V „Novém světě“ dochází ke vzniku nové velmoci. V roce 1783 uzavřely Spojené státy Americké mír s Anglií a skončily tím válku za nezávislost. Západní hranicí tehdejšího státu byla řeka Mississippi. Roku 1803 byla od Francie odkoupena Louisiana (mnohem větší než dnešní stejnojmenný spolkový stát USA), roku 1819 od Španělska Florida. V polovině 19. století byly připojeny smlouvou s Anglií severozápadní oblasti u Pacifiku. Úspěšnou válkou s Mexikem získaly Spojené státy Americké Texas a Kalifornii (zde proběhla v roce 1848 zlatá horečka). Roku 1867 USA odkoupily od Ruska za sedm milionů dolarů Aljašku. Tím byl prozatímní územní rozmach USA ukončen.

Pionýři podnikali cesty na západ, kde se střetávali s Indiány. Roku 1871 kongres USA přestal považovat Indiány za národ (občanská práva znovu dostali až roku 1924). Tím začala genocida (vyvražďování) Indiánů a zahánění do rezervací. V druhé polovině 19. století prožívaly USA hospodářský rozmach (SV Atlantické pobřeží - průmysl). Na západě vzkvétalo zemědělství (ranče, farmy). Na jihu bylo zemědělství však založeno na otrocké práci (plantáže).

Rozpory
1) sever chce cla s Velkou Británií, jih ne
2) území nově připojené k USA: Jak tuto půdu využít?

Jih: plantáže, otroctví
Sever: kapitalistické podnikání

V pozadí je mocenský boj severu a jihu o převahu v unii. Ekonomické i politické rozpory zobrazeny v otázce o otrokářství. (Sever to považuje za zaostalé). Na dvou stranách proti sobě stáli republikáni (sever, průmyslová buržoazie) a demokraté (jih, plantážníci). Také abolicionisté se snažili odstranit otroctví, pomáhali otrokům v útěku na sever - organizovali tzv. „dráhy na svobodu“. Exemplárně popraven byl např. John Brown, který připravoval povstání ve Virginii.

Roku 1860 se konaly prezidentské volby, v nichž zvítězil republikán Abraham Lincoln.

Na jihu propukla vlna nevole. Nejprve Jižní Karolína, později postupně dalších deset států (celkem tedy jedenáct) se odtrhlo od unie a založilo tzv. „Konfederované státy americké" (4. února 1861).

Takto tedy vypukla občanská válka v USA mezi severem a jihem. Válku jako takovou zahájili jižané útokem na Fort Suonter (generál Lee) - ze Severu se tudy pašovaly zbraně. Sever si dal za cíl obnovení unie. Měl v mnohém převahu - podařilo se mu získat podporu lidu, lidé do armády vstupovali pro „dobrý“ úmysl (farmáři, zemědělci).

Roku 1863 Lincoln ruší otroctví (na severu: obrovská síla černých vojáků - asi 500 000). Lincoln vydává zákon o přídělu půdy na západě. Ze severských generálů jmenujme alespoň generála Granta a generála Shermana.

V roce 1865 padlo hlavní město Konfederace, Richmond. Lincoln byl zastřelen ve Ford Theathre ve Washingtonu. (5 dní po vítězství)


Charakter a výsledek války

- buržoazně - demokratická revoluce
- nevyřešena rasová segregace, ta trvala až do 60. let 20. století
- vzniká velká početná vrstva farmářů
- obnovena jednota země

Léta 1865 - 1877 byla obdobím rekonstrukce (vyrovnávají se rozdíly mezi severem a jihem), vítězové okupovali jih. Po roce 1877 dochází k rychlému rozvoji USA, do konce století se z ní stává nejprůmyslovější země (velmoc) na světě. V 70. letech 19. století v Tennesee vzniká Ku Klux Klan (tajný teroristický spolek proti černochům).

Žádné komentáře:

Okomentovat