2.2 DOBA ŽELEZNÁ: TEMNÉ A ARCHAICKÉ OBDOBÍ

11. - 8. století př.n.l. - tento časový úsek nazýváme temné období (staletí), kvůli kulturnímu úpadku kvůli velmi významnému civilizačnímu poklesu a nedostatku písemných pramenů.

V tomto období však vznikají homérské eposy, které se vytvářely přidáváním veršů při veřejných recitacích. Řekové si více vážili mluveného přednesu nežli psaného slova. Vysoká negramotnost a politický systém, ve kterém se prosazovali především schopní mluvčí, umožnil rozvoj rétoriky.

Pro temné období je typické usazení řeckých vetřelců - Dórů.
Dórové volili nejen cestu asimilace s původním obyvatelstvem, ale i jeho násilné podmanění. Byli vybaveni železnými zbraněmi Řecko zpustošili.

V Řecké společnosti této doby došlo k rozpadu rodového zřízení a k majetkové diferenciaci. Vznikaly větší rody (fratrie) v čele se stařešiny. Sdružovaly se do kmenů (fýly), v jejichž čele stál vojenský náčelník. Z rodin stařešinů se utvářela rodová šlechta - nejmocnější se stával králem (basileem) - jeho moc byla omezená. Později místo jeho vlády nastoupila společná vláda aristokracie.

Základem života společnosti bylo zemědělství, nejnižším článkem jeho organizace bylo zemědělské hospodářství (oikos). Jádrem této jednotky byla rodina a otroci – otroků bylo málo, většinou to byly ženy, protože zajatí muži bývali pobíjeni. Otroctví mělo patriarchální ráz. Vedle otroků existovali také svobodní rolníci, zabývající se též řemesly jako je hrnčířství, kovářství… Nejnižší vrstvou starořecké společnosti byli svobodní bezzemci - théti.


8. -5. st.př.n.l. archaické období

Řekové přijali od svých obchodních rivalů Féničanů jednoduché hláskové písmo a znázorňováním zvířat a lidí obohatili umění o abstraktní a geometrické motivy.

Řekové nikdy nevytvořili jednotnou říši

Po překonání původního kmenového rozdělení sestávalo z jednotlivých městských států (polis), sociálně se členících na 2 základní složky: plnoprávné obyvatelstvo v čele s Aristokracií a neplnoprvné obyvatelstvo - především otroci.

Pro toto období je také typické zakládání nových polis (= městských států) i mimo egejskou oblast. Nová polis se od polis mykénského období zásadně lišila Achajská města se více podobala městským státům Sumeru, byla řízena profesionální a gramotnou byrokracií. Polis byla řízena demokraticky zvolenými úředníky, kteří považovali službu městskému státu za největší čest, a proto vykonávali svůj úřad zdarma.

Volební práva občanů byla vyvážena povinností obstarat si na své náklady zbroj a zúčastňovat se válek.

Představitelé polis museli dbát o dostatečnou životní úroveň svých občanů, aby byli schopni obrany - a tak v Evropě začíná dlouhá etapa budování ekonomického blahobytu.

Nejvýznamější řecké státy: Sparta a Athény.