V následujícím období nastal v Řecku rozvoj, s nímže souviselo velké přelidnění - průběh 8. - 6.st.př.n.l. proběhla 2. velká řecká kolonizace na pobřeží Malé Asie a přilehlé ostrovy a také do oblasti Černomoří, západního Středomoří a do Egypta.
Tyto nově založené osady (apoikie) se postupně přetvářely na samostatné městské státy - nebyly závislé na metropolích - mezi nejznámější patří - př. Syrakusy a Tarent v J Italii, Massalia (dnes Marseille), Byzantion (dn. Istanbul).
Nejúspěšněji proběhla kolonizace Černomoří - v této části světa neměli Řekové konkurenci.
Řekové však při svých kolonizacích objevují své meze. V severní Africe narazili na fénické kolonie, které podléhali autoritě Kartága – ti se proti Řekům spojili s apeninskými Etrusky.
Řekům se podařilo kolonizovat části Sicílie a část Apeninského poloostrova, kde se později Římané poprvé setkávají s řeckou kulturou.
Kolonizace ale nepřinesla to co se od ní očekávalo – drobní rolníci nedokázali konkurovat levnému obilí z kolonií a často kvůli nesplaceným dluhům končili jako otroci.
Nová bohatnoucí vrstva přestala chápat pozemkové vlastnictví jako vstupenku do řad řecké elity a začala se domáhat vstupu do úřadu.
Demokratické řešení sociálních a hospodářských problémů se začalo ukazovat jako pomalé a k moci se začali dostávat tyrané.
Tyranida – znamenala samovládu.
Tyranové byli voleni na dobu, po kterou měli vyřešit naléhavé problémy. Pro Řeky nebylo slovo tyran vnímáno pejorativně (hanlivě), dokud tyranové nezačali své postavení zneužívat.
Prvním smírčím kompromisem se stal přechod ze zvykového (ústně předávaného) práva k právu sepsanému. To umožnilo domáhat se svých práv a spravedlnosti.
Prvním smírčím kompromisem se stal přechod ze zvykového (ústně předávaného) práva k právu sepsanému. To umožnilo domáhat se svých práv a spravedlnosti.
Žádné komentáře:
Okomentovat