Na konci května 1946 se konaly poslední svobodné demokratické volby - mělo z nich vzejít Ústavodárné národní shromáždění - tento orgán měl vypracovat novou ústavu Československa jakožto demokratické republiky.
Do čela zájmu se odstála komunistická strana - předsedou Klement Gotwalld. 1946 měla strana úpřes 1milion členů. Pro komunisty byly volby klíčové,aby získaly přesvědčivou většinu a využili ji pro svůj záměr na vytvoření monopolu moci. Používali již před volbami ovládnutá ministerstva a celé aparáty - ovládali ministerstvo vnitra, informací i armádu
Národní socialisté (NS) v čele s dr. Petrem Zenklem. Byla oproti komunistům zhruba poloviční a tvořili jí převážně příslušníci středních vrstev - hlásila se k odkazu T. G. Masaryka a E. Beneše
Další stranu tvořili lidovci v čele s Janem Šrámkem(ca. 400 tisíc členů) a sociální demokraté v čele se Zdeňkem Fierlingerem (ca. 350 tisíc členů).
Největší další stranou na Slovensku byla Demokratická strana na Slovensku v čele s předsedou Jozefem Letrichem.
Volby nakonec skončily podle představ komunistů - získali přesvědčivou většinu a v tom důsledku vyhlásili také svůj další krok: získat většinu národa.
Vládu sestavil nový premiér Klement Gottwald, místopředsedou byl dr. Petr Zenkl (ČSNS), ministr zahraničí Jan Masaryk (nestraník).
Vládu sestavil nový premiér Klement Gottwald, místopředsedou byl dr. Petr Zenkl (ČSNS), ministr zahraničí Jan Masaryk (nestraník).
Napětí, které bylo způsobeno vyostřenými střety mezi komunistickými a protikomunistickými poslanci, se ještě zhoršilo následujícího roku, kdy nejen Československo zasáhlo katastrofální sucho roku 1947 - sníženy příděly potravin, a ani dodávka obilí ze Sovětského svazu nepomohla tak, jak hlásali komunisté.
Odmítnutí Marshallova plánu - Plán amerického ministra zahraničí generála George Marshalla byl urychlen po jeho návštěvě Moskvy při konferenci velké čtyřky o budoucnosti Německa v březnu 1947. Marshall zjistil, že Moskvě jde spíše o opak - zhoršit již tak nedobrou situaci v zásobování potravinami tak, aby měli komunisté snadnější cestu k moci. Plán pomoci poválečné Evropě byl představen v Harvardu 5. června 1947. Většina západní Evropy (včetně Československa) o tento plán projevila velký zájem.
7. července vláda jednomyslně přijala pozvání k účasti na pařížské přípravné konferenci k přijetí Marshallova plánu. O dva dny později však odjela vládní delegace s Klementem Gottwaldem, Janem Masarykem a dalšími do Moskvy - je přijal přímo Stalin - vydal ultimatum: pokud Československo svůj souhlas neodvolá do 10. července do 16:00, bude to mít vážné důsledky pro vztahy mezi oběma zeměmi.
Československá vláda se sešla 10. července hned ráno. Prezident Beneš nebyl schopen zasáhnout, neboť shodou okolností v noci na 10. července utrpěl záchvat mrtvice a byl v bezvědomí. I přesto vyhlásil Vladimír Clementis (KSČ), tajemník ministerstva zahraničí, na jednání vlády, že Beneš souhlasí s odvoláním rozhodnutí ze 7. července - protesty nepřítomného ministra průmyslu a ministra výživy nebyly na jednání vlády oznámeny.
Po dlouhém jednání vláda nakonec večer zrušila souhlas k přijetí pozvání do Paříže ze 7. července a Marshallův plán tím odmítla.
Odmítnutím Marshallova plánu přijalo Československo diktát z Moskvy - zařadilo se mezi sovětské satelity.
7. července vláda jednomyslně přijala pozvání k účasti na pařížské přípravné konferenci k přijetí Marshallova plánu. O dva dny později však odjela vládní delegace s Klementem Gottwaldem, Janem Masarykem a dalšími do Moskvy - je přijal přímo Stalin - vydal ultimatum: pokud Československo svůj souhlas neodvolá do 10. července do 16:00, bude to mít vážné důsledky pro vztahy mezi oběma zeměmi.
Československá vláda se sešla 10. července hned ráno. Prezident Beneš nebyl schopen zasáhnout, neboť shodou okolností v noci na 10. července utrpěl záchvat mrtvice a byl v bezvědomí. I přesto vyhlásil Vladimír Clementis (KSČ), tajemník ministerstva zahraničí, na jednání vlády, že Beneš souhlasí s odvoláním rozhodnutí ze 7. července - protesty nepřítomného ministra průmyslu a ministra výživy nebyly na jednání vlády oznámeny.
Po dlouhém jednání vláda nakonec večer zrušila souhlas k přijetí pozvání do Paříže ze 7. července a Marshallův plán tím odmítla.
Odmítnutím Marshallova plánu přijalo Československo diktát z Moskvy - zařadilo se mezi sovětské satelity.
Sovětský svaz na takovéto chování neměl žádné právní nároky, ve smlouvě z roku 1943 se dokonce zavazoval nezasahovat do vnitřních věcí Československa.
Země, které Marshallův plán přijaly, se staly nejvyspělejšími zeměmi v Evropě.
Sovětský svaz na Marshallův plán reagoval vytvořením kominformy a o dva roky později založením Rady vzájemné hospodářské pomoci - ve skutečnosti spíše nástroje k prosazení hospodářských zájmů Sovětského svazu.
Země, které Marshallův plán přijaly, se staly nejvyspělejšími zeměmi v Evropě.
Sovětský svaz na Marshallův plán reagoval vytvořením kominformy a o dva roky později založením Rady vzájemné hospodářské pomoci - ve skutečnosti spíše nástroje k prosazení hospodářských zájmů Sovětského svazu.
Zápas o zachování demokracie - střety mezi komunisty a antikomunisty.
Komunisté zvolili cestu masových protestů a demonstrací spojených mnohdy se záměrně vykonstruovanými aférami - milionářská dávka, která strhla mnoho lidí v představě, že takto lze do státní kasy přidat velké množství prostředků.
Vláda vzešlá z voleb 1946 byla pouze na dva roky => další volby - jaro 1948 - komunisté používali narychlo svolávané akce - sjezdy odborů, rolnických komisí a podobně, Jakákoliv akce vlády, se kterou komunisté nesouhlasili, byla tímto způsobem blokována nebo alespoň zpochybňována.
Komunisté zvolili cestu masových protestů a demonstrací spojených mnohdy se záměrně vykonstruovanými aférami - milionářská dávka, která strhla mnoho lidí v představě, že takto lze do státní kasy přidat velké množství prostředků.
Vláda vzešlá z voleb 1946 byla pouze na dva roky => další volby - jaro 1948 - komunisté používali narychlo svolávané akce - sjezdy odborů, rolnických komisí a podobně, Jakákoliv akce vlády, se kterou komunisté nesouhlasili, byla tímto způsobem blokována nebo alespoň zpochybňována.
Žádné komentáře:
Okomentovat