Okupační vojska po zásahu neodešla - do konce roku 1968 sice odešly jednotky všech menších států, avšak sovětská vojska v Československu zůstala a nejrůznějším způsobem se vměšovala do vnitřních záležitostí Československé republiky.
V říjnu 1968 byla mezi ČSSR a SSSR podepsána smlouva "o dočasném pobytu sovětských vojsk". Málokdo asi tehdy tušil, že zde vojska budou pobývat ještě dalších třiadvacet let.
V říjnu 1968 byla mezi ČSSR a SSSR podepsána smlouva "o dočasném pobytu sovětských vojsk". Málokdo asi tehdy tušil, že zde vojska budou pobývat ještě dalších třiadvacet let.
27. října 1968 byl k radosti Slováků přijat zákon o federativním uspořádání Československa - stanovil republiku jako federaci dvou států - České socialistické republiky (ČSR) a Slovenské socialistické republiky (SSR).
Porevoluční vývoj a přítomnost okupačních vojsk se samozřejmě neobešla zcela bez protestních akcí- demonstrace 28. října, 6. a 7. listopadu 1968.
Zklamání a rezignace na řešení problémů vlasti bylo vyjádřeno tragickým protestem studenta Filozofické fakulty University Karlovy Jana Palacha, který se 16. ledna 1969 před budovou Národního muzea v Praze upálil.
Pohřeb, který se konal 25. ledna, se stal další protestní akcí proti stále pokračující okupaci.
Tato i další sebevraždy (Jan Zajíc, Evžen Plocek) sice veřejností otřásly, na politické dění bohužel neměly většího vlivu.
Zklamání a rezignace na řešení problémů vlasti bylo vyjádřeno tragickým protestem studenta Filozofické fakulty University Karlovy Jana Palacha, který se 16. ledna 1969 před budovou Národního muzea v Praze upálil.
Pohřeb, který se konal 25. ledna, se stal další protestní akcí proti stále pokračující okupaci.
Tato i další sebevraždy (Jan Zajíc, Evžen Plocek) sice veřejností otřásly, na politické dění bohužel neměly většího vlivu.
Situace vyvrcholila odstoupením Alexandra Dubčeka z funkce tajemníka ÚV KSČ a nástupem Gustáva Husáka - začal ihned s vykonáváním přání sovětských soudruhů.
Následovaly prověrky celé členské základny strany a především všech těch, kteří zastávali nějaké funkce ve straně- Během těchto čistek bylo z KSČ vyloučeno 500 000 členů.
Vyloučení se však většinou neobešlo i bez další perzekuce - vyloučení ze současného zaměstnání, přeřazení na neatraktivní a neodpovídající pracovní pozici bez možnosti postupu, přestěhování do menšího bytu, následky nesli často i rodinní příslušníci.
Následovaly prověrky celé členské základny strany a především všech těch, kteří zastávali nějaké funkce ve straně- Během těchto čistek bylo z KSČ vyloučeno 500 000 členů.
Vyloučení se však většinou neobešlo i bez další perzekuce - vyloučení ze současného zaměstnání, přeřazení na neatraktivní a neodpovídající pracovní pozici bez možnosti postupu, přestěhování do menšího bytu, následky nesli často i rodinní příslušníci.
21. srpna 1969 na pražském Václavském náměstí - Poslední masový projev nespokojenosti.
Souborem opatření nového vedení KSČ se však nálada ve společnosti změnila natolik, že k další takto masové demonstraci došlo až v listopadu 1989, tedy za dvacet let.
Souborem opatření nového vedení KSČ se však nálada ve společnosti změnila natolik, že k další takto masové demonstraci došlo až v listopadu 1989, tedy za dvacet let.
70. léta v Československu - období Normalizace
Reálný socialismus měl přimět občany, aby se sice radovali ze socialismu a komunismu, ale rovněž aby se smířili s reálnými možnostmi tohoto zřízení.
Velké stavební projekty - přehrada Gabčíkovo, jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice a Dukovany, dálnice D1 z Prahy do Bratislavy, pražské metro, pražský Palác kultury či domy kultury.
Reálný socialismus měl přimět občany, aby se sice radovali ze socialismu a komunismu, ale rovněž aby se smířili s reálnými možnostmi tohoto zřízení.
Velké stavební projekty - přehrada Gabčíkovo, jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice a Dukovany, dálnice D1 z Prahy do Bratislavy, pražské metro, pražský Palác kultury či domy kultury.
V roce 1975 vystřídal na postu prezidenta Ludvíka Svobodu Gustáv Husák.
Hospodářství se ve druhé polovině začalo postupně dostávat do potíží. Růst HDP se zpomaloval, centrálně řízené hospodářství nedokázalo uspokojovat potřeby obyvatel, což se projevovalo v nedostatku vybraných komodit v obchodech.
Praktická neexistence konkurence též přispívala ke stagnaci ve vývoji nových výrobků, čímž výroba více a více zaostávala za našimi západními sousedy. Rovněž ekologická situace se zvláště v některých oblastech republiky výrazně zhoršovala.
Praktická neexistence konkurence též přispívala ke stagnaci ve vývoji nových výrobků, čímž výroba více a více zaostávala za našimi západními sousedy. Rovněž ekologická situace se zvláště v některých oblastech republiky výrazně zhoršovala.
Někteří lidé odmítli uznat návrat totality a zvláště sovětskou okupaci.
Pro tyto novináře, politiky, umělce a vědce se vžilo označení disidenti - i když většina z nich byla přeřazena do zaměstnání neodpovídající jejich kvalifikaci a často byli hlídáni příslušníky Státní bezpečnosti, dokázali zorganizovat protesty proti porušování lidských práv- Někteří se též podíleli na vydávání a šíření ilegálních knih a časopisů, kterým se souhrnně říká samizdat.
Prostřednictvím vysílání radií jako byla Svobodná Evropa, Hlas Ameriky či české BBC, se jim také dařilo působit na českou veřejnost.
Pro tyto novináře, politiky, umělce a vědce se vžilo označení disidenti - i když většina z nich byla přeřazena do zaměstnání neodpovídající jejich kvalifikaci a často byli hlídáni příslušníky Státní bezpečnosti, dokázali zorganizovat protesty proti porušování lidských práv- Někteří se též podíleli na vydávání a šíření ilegálních knih a časopisů, kterým se souhrnně říká samizdat.
Prostřednictvím vysílání radií jako byla Svobodná Evropa, Hlas Ameriky či české BBC, se jim také dařilo působit na českou veřejnost.
Nejvýznamnějším činem českého disentu bylo vydání Charty 77 (1. 1. 1977)
Upozornili na porušování občanských práv a svobod - Prvními mluvčími Charty 77 byl Jan Patočka, Václav Havel a Jiří Hájek.
Vydání Charty bylo však ze strany KSČ vnímáno negativně a proti autorům i signatářům bylo zahájeno stíhání doprovázené ostouzecí kampaní v médiích.
Vydání Charty bylo však ze strany KSČ vnímáno negativně a proti autorům i signatářům bylo zahájeno stíhání doprovázené ostouzecí kampaní v médiích.
Žádné komentáře:
Okomentovat