Cílem reformistů bylo provést plánovanou hospodářskou reformu - odstranit starý systém, který ztělesňoval prezident Novotný a další uvolnění společenských poměrů - jednalo se o reformu zevnitř, vše bylo pod kontrolou KSČ.
V lednu 1968 vystřídal ve funkci tajemníka ÚV KSČ Antonína Novotného Alexander Dubček.
V březnu byl ustaven přípravný výbor pro obnovu Junáka; objevily se rovněž snahy o obnovu Sokola. Zaujmout své místo ve společnosti se pokusily také církve.
V březnu 1968 došlo k založení Klubu angažovaných nestraníků (KAN).
22. března 1968 odstoupil prezident Novotný a na jeho místo 30. března 1968 nastoupil generál Ludvík Svoboda.
V březnu byl ustaven přípravný výbor pro obnovu Junáka; objevily se rovněž snahy o obnovu Sokola. Zaujmout své místo ve společnosti se pokusily také církve.
V březnu 1968 došlo k založení Klubu angažovaných nestraníků (KAN).
22. března 1968 odstoupil prezident Novotný a na jeho místo 30. března 1968 nastoupil generál Ludvík Svoboda.
Akční program KSČ - upřesnění podoby, stanovení cílů i způsobů provádění reformy - přijat 5. dubna 1968. Obsahoval změny, které chtěli komunisté provést jak v politické oblasti, tak v oblasti ekonomické i kulturní - hlavním cílem měl být zisk podniků a tyto měly být více samostatné. Reforma získávala spíše odpůrce: konzervativci nechtěli připustit přeměny ve vedení KSČ - liberálové chtěli dosáhnout skutečné demokracie, kam akční program nesměřoval.
27. června 1968 vydáno prohlášení - výzva Dva tisíce slov, která patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, vědcům, umělcům a všem.
Svolání mimořádného sjezdu Komunistické strany, který byl svolán na 9. září 1968.
15. července na schůzce ve Varšavě dohodli představitelé Bulharska, Maďarska, NDR, Polska a SSSR na schválení otevřeného dopisu Komunistické straně Československa, ve kterém označili situaci za katastrofickou, vážně varovali a hrozili českým reformistům.
Začali s přípravou na vojenské řešení nastalé situace. Po zveřejnění otevřeného dopisu se však československá společnost přiklonila na stranu reformistů, kteří získali obdiv a popularitu.
Od 27. července až do 1. srpna se konalo jednání vedení KSSS a KSČ v železničním vagóně v Čierne nad Tisou - na něm představitelé KSČ uklidňovali Sověty, že mají situaci pevně v rukou a zavázali se bojovat proti antisocialistickým silám.
15. července na schůzce ve Varšavě dohodli představitelé Bulharska, Maďarska, NDR, Polska a SSSR na schválení otevřeného dopisu Komunistické straně Československa, ve kterém označili situaci za katastrofickou, vážně varovali a hrozili českým reformistům.
Začali s přípravou na vojenské řešení nastalé situace. Po zveřejnění otevřeného dopisu se však československá společnost přiklonila na stranu reformistů, kteří získali obdiv a popularitu.
Od 27. července až do 1. srpna se konalo jednání vedení KSSS a KSČ v železničním vagóně v Čierne nad Tisou - na něm představitelé KSČ uklidňovali Sověty, že mají situaci pevně v rukou a zavázali se bojovat proti antisocialistickým silám.
3. srpna se v Bratislavě sešli představitelé "varšavské pětky" (Bulharska, Maďarska, NDR, Polska a SSSR) a KSČ- Konzervativci tam ze strachu před ztrátou vlivu a moci ve státě oficiálně předali "zvací dopis" sovětskému vedení, ve kterém jej žádali o pomoc proti kontrarevoluci. 18. srpna na zasedání "varšavské pětky" v Moskvě bylo na základě tohoto zvacího dopisu rozhodnuto o uskutečnění vojenské intervence do Československa.
Současně s vojenským zásahem bylo domluveno převzetí moci konzervativním křídlem KSČ.
V noci z 20. na 21. srpna začalo obsazování republiky vojsky "varšavské pětky".
Předsednictvo ÚV KSČ na to reagovalo přijetím provolání, ve kterém uvedlo fakt, že vojska obsazují československé území proti vůli ústavních orgánů a bez jejich vědomí.
Dubček, Černík, Smrkovský, a další byli zatčeni a odvezeni do Sovětského svazu.
Předsednictvo ÚV KSČ na to reagovalo přijetím provolání, ve kterém uvedlo fakt, že vojska obsazují československé území proti vůli ústavních orgánů a bez jejich vědomí.
Dubček, Černík, Smrkovský, a další byli zatčeni a odvezeni do Sovětského svazu.
Odpor celého obyvatelstva k vojenské intervenci byl tak obrovský, že k žádnému vyhlášení dělnicko-rolnické vlády vůbec nedošlo.
Okupanti tedy museli jednat s původní, "kontrarevoluční" vládou.
Okupanti tedy museli jednat s původní, "kontrarevoluční" vládou.
21. srpna byla obsazena většina důležitých měst.
Na území Československa pohybovalo na 750 000 vojáků, více než šest tisíc tanků, necelá tisícovka letadel a spousta další techniky.
Více než 70 mrtvých a 700 zraněných občanů ČSSR.
Na území Československa pohybovalo na 750 000 vojáků, více než šest tisíc tanků, necelá tisícovka letadel a spousta další techniky.
Více než 70 mrtvých a 700 zraněných občanů ČSSR.
22. srpna, byla vojenská intervence odmítnuta rovněž Národním shromážděním.
Sjezd KSČ se sešel téhož dne ve vysočanské továrně ČKD - Výsledkem bylo zvolení nového ÚV v čele s Alexandrem Dubčekem, který byl vězněn v SSSR.
Sjezd KSČ se sešel téhož dne ve vysočanské továrně ČKD - Výsledkem bylo zvolení nového ÚV v čele s Alexandrem Dubčekem, který byl vězněn v SSSR.
23. srpna 1968 byla v Moskvě na žádost prezidenta Ludvíka Svobody zahájena jednání mezi Sovětským svazem a Československem.
Výsledkem čtyřdenního jednání byl tzv. moskevský protokol, který až na Františka Kriegela podepsalo všech 25 českých a slovenských politiků.
Zakázána byla činnost všech organizací, které vznikly během Pražského jara, byla opět zavedena stranická kontrola médií, byly zakázány ostatní politické subjekty, bylo zrušeno usnesení sjezdu KSČ ve Vysočanech a vliv nevyhovujících reformně laděných komunistů byl postupně snižován.
Výsledkem čtyřdenního jednání byl tzv. moskevský protokol, který až na Františka Kriegela podepsalo všech 25 českých a slovenských politiků.
Zakázána byla činnost všech organizací, které vznikly během Pražského jara, byla opět zavedena stranická kontrola médií, byly zakázány ostatní politické subjekty, bylo zrušeno usnesení sjezdu KSČ ve Vysočanech a vliv nevyhovujících reformně laděných komunistů byl postupně snižován.
Žádné komentáře:
Okomentovat