V čele stojí 2 konzulové (nejvyšší úředníci), kteří měli společnou zodpovědnost, byli voleni z patricijů senátem na období 1 roku. Měli v rukou moc správní, soudní i vojenskou. K ruce měli 2 pomocníky – kvestory – kteří spravovali státní pokladnu. Později přibyli ještě praestoři, kteří měli na starost výkon práva. Pouze v době ohrožení Říma volen na ½ roku diktátor. Senát se skládal z 300 senátorů (patricijů).
Římské vojsko
Ve vojsku mohli být všichni svobodní občané vlastnící majetek (výzbroj na vlastní náklady, služba v armádě neplacena). Ten, kdo plnil vojenskou službu, se mohl ucházet o nějaký úřad.
Římská společnost
1) Patriciové, římští aristokraté, privilegovaní, plnoprávní, držící politickou moc.
2) Plebejové, přistěhovalci nebo jejich potomci, bez přístupu k úřadům. Plebejové bojovali s Patriciji (plebejové 3x odešli z Říma s tím, že si založí vlastní město), způsobili tím vojenské oslabení Říma, Patricijové proto museli přistoupit na jejich požadavky. Plebejové si volili tribuny lidu – vlastní úředníky (nejprve 2, později 10) na jeden rok, měli právo veta.
Zákony 12 desek (449 př.n.l.)
1. římský zákoník, zajišťoval rovnost Římanů před zákonem, právo plebejců uzavírat sňatky s patriciji.
Od roku 445 př.n.l. získali i právo být voleni jako konzulové, od roku 367 př.n.l. právo zastávat kněžské funkce.
Roku 300 př.n.l. zrovnoprávnění plebejů s patriciji, zpřístupnily se jim všechny úřady – ale jen pro bohaté plebeje, vytvořili s patriciji novou vrstvu, nobilitů (nobilis – vznešený).
Žádné komentáře:
Okomentovat