Loading

4.4 VIKINGOVÉ

Slovo vikingové pochází od slova vik (záliv).

Vikingové byli původně piráti (podnikali loupežné výpravy).

Na západě byli označováni jako Normané (= lidé ze severu), na dnešním německém území jako Ascomani (= jasanoví muži - od materiálu, z něhož byly stavěny vikingské lodě), na východě Varjagové.

Oni sami se nazývali právě Vikingové. Byli to odvážní mořeplavci, k plavbě používali otevřené lodi bez palub, na které se plavilo až sto bojovníků. Na přídi lodi byla vyřezána dračí hlava (drakar). Uměli se plavit i proti proudu. Své tábory budovali u ústí velkých řek.

Od 8. století probíhala expanze a ohrožování evropských států. Ta směřovala do třech oblastí:
1. do Anglie, Skotska, Irska, na pobřeží průlivu La Manche (kmeny dánské)
Roku 793 přepadli klášter v Lindisarne; pořádali nájezdy také na Franskou říši (roku 845 dobyli i Paříž). V roce 842 vypálili Londýn a v 60. letech 9. století ovládli celou Anglii, až roku 878 byli Normané poraženi u Edingtonu germánskými kmeny Anglů a Sasů pod vládou Alfréda Velikého (871 - 900). Roku 911 ve Francii vznikla Normandie.

2. na východ od Ruska (švédské kmeny)
- přes Baltské moře Finským zálivem a Ladožským jezerem k Dněpru a Volze (od severu na jih do Černého moře a Byzance) = "cesta iz Vargaj v Greki". Měli podíl na dálkovém obchodu; ovládli Novgorod, kde vznikla dynastie Rurikovců.

3. na západ na západoatlantská souostroví (norské kmeny)
Osidlovali pusté ostrovy, ostrovy v severním Skotsku, ostrov Man, roku 870 se usadili na Islandu, v 10. století pronikli do Grónska (Erik Rudý), a v roce 1000 dosáhli břehů Severní Ameriky (Leif Eriksson). Zde bojovali proti místním domorodým indiánům.

Vikingové byli především velmi dobří válečníci na moři a na řekách. Jako takoví zakládali své osady právě na takových místech, aby jejich součástí mohl být i přístav. Zpočátku žili v malých osadách, postupem času stavěli také města, která se stala obchodními centry se zbožím z celé Evropy i Orientu.

Žádné komentáře:

Okomentovat