Mocenskou politiku posledních Přemyslovců umožnili hospodářské výsledky, které přinášela kolonizace a především bohatá naleziště stříbra, odhalená v první polovině 13. stol. v okolí Jihlavy a na jeho konci ve středních čechách, kde vzniklo město Kutná Hora.
Přemysl Otakar II.
Poslední Přemyslovci upřeli nejdříve svůj zájem jižním směrem. Tuto politiku zahájil král Václav I. (+1253) a pokračoval v ní jeho syn Přemysl Otakar II., jenž získal sňatkem rakouské země a využil nabídky vládnout ve Štýrsku. Tento čin vyvolal odpor uherského krále Bély IV. který si na území dělal rovněž nárok.
Spor se vyřešil roku 1260 bitvou u Kressenbrunnu, v níž čeští těžkoodění jezdci porazili uherské vojsko.
Později získal Přemysl Otakar II. i Korutany a Kraňsko. Jeho moc sahala od Krkonoš až k Jaderskému moři. Současníci ho s obdivem nazývali králem železným a zlatým.
Český panovník si opravsu počínal jako rytíř. Vydal se i na křížové tažení, nikoli ovšem do svaté země, ale do Pobaltí, kde ještě žili zbytky pohanského obyvatelstva. Zde, ve východním Prusku založil město Královec, dnešní Kaliningrad.
Sílící Přemyslova moc vyvolávala nespokojenost v českých zemích i v zahraničí. Obávala se jí vyšší šlechta, která s nelibostí sledovala, jak panovník podporuje zkládání královských měst a nových klášterů.
Rovněž v německých oblastech Svaté říše římské nebudil Přemyslův vzestup nadšení. Německá knížata zabránila jeho zvoleni římsko-německým králem a roku 1273 svěřila tento titul do té doby nepříliš známému hraběti Rudolfovi Habsburskému. Nový římský král se rozhodl Přemyslovu moc oslabit, což se mu také podařilo. Český panovník, čelící odporu nesokojené domácí šlechty, se musel Rudolfovi podrobit, přijal od něj český stát v léno a vzdal se alpských zemí. Nepřestal však myslet na odvetu.
V bitvě na Moravském poli byl poražen a zabit. Habsburkové tím s konečnou platností získali rakouské a alpské země, které s vyjímkou Švýcarska drželi prakticky až do roku 1918.
Václav II.
Postavení čekého státu však bylo otřeseno jen dočasně. Přemyslův syn Václav II. se obrátil východním směrem. Využil rozbroje mezi Piastovci a v roce 1300 se nechal korunovat polským králem. Pro svého syna Václava pak v následujícím roce získal po vymření rodu Arpádovců uherskou korunu.
Přemyslovská moc se ocitla na samém vrcholu. Opírala se přitom také o hodnotné stříbrné platidlo, takzvané české ci také pražské groše, s jejichž ražbou se na příkaz Václava II. začalo roku 1300 v Kutné Hoře. Její okolí bylo tehdy největším evropským nalezištěm stříbra.
Václav III.
Vláda Václava III. trvala v českých zemích jen krátce. Poté, co ztratil korunu uherskou, mu hrozila i ztráta koruny polské. Když se pokusil problémy řešit, byl na vojenském tažení do Polska při zastávce v Olomouci za záhadných okolností zavražděn. Začátkem srpna 1306 tak po meči vymřel rod Přemyslovců, vládnoucí víc než 400 let. V zemi okamžitě vzplály zápasy o trůn. Ani vláda předčasně zemřelého Rudolfa Habsburského (manžela Elišky Rejčky, vdovy po Vaclavu II.), ani vláda Jindřicha Korutanského (manžela Anny Přemyslovny, sestry Václava III.) ale netrvaly dlouho.
Žádné komentáře:
Okomentovat