2.3 SJEDNOCENÍ HELÉNŮ: KLASICKÉ A HELÉNISTICKÉ OBDOBÍ

kolem r.500 př.n.l. začala být oblast Řecka ohrožována expanzí perské říše - Persie si pod vedením achajmenovské dynastie rozprostírala od Indie až po Malou Asii
prvním objektem útoku se staly řecké osady v Malé Asii - maloasijští Řekové odmítli nové vládce a s podporou evropských Řeků povstali - pomoc pevninských Řeků zavdala příčinu perskému králi Dáreiovi I. záminku k válce i proti nim - to vedlo k sjednocení Řeků
r. 490 př.n.l. bitva u Marathónu – řecká vojska pod vedením Miltidia Peršany poráží
r. 480 př.n.l. bitva u Thermopyl – Peršané v čele s králem Xerxem poráží Řeky
r. 480 př.n.l. bitva v zátoce u Salamíny – další rozhodující bitva, Peršanům se postavilo řecké loďstvo, které vybudoval athénský Themistokla
r. 479 př.n.l. bitva u Platají – Řekové opět vítězí nad Peršany

r. 478 př.n.l. - Athény se rozhodli pod záminkou vybudování ochranného loďstva proti Persii sdružit některá města do delfského (athénského) námořního spolku - sdružili kolem sebe okolo sta okolních řeckých měst
Sparta nechtěla zůstat pozadu a v peloponéském spolku si zajistila spojence při nadcházejícím střetnutím s Athénami

r. 449 př.n.l. Kaliový mír s Persií – Persie konečně uzavírá mírovou dohodu
později rostlo napětí mezi řeckými městy - rozostřovali se spory mezi Spartou a Athénami - to přerostlo v letech 431- 404 př.n.l. v Peloponéskou valku
jedna z hlavních příčin: Athény se dostali do sporu se členy peloponéského spolku, Sparta své požadavky vyhrotila a žádala o rozpuštění spolku pod vedením Athén - Perikles nesouhlasil a r.431 př.n.l. přivádí Athény do války - nával obyvatel, kteří utíkali před Spartou způsobil vypuknutí morové epidemie, které podlehl i Perikles
Sparťané se pro dosažení vítězství spojili s Peršany, Athény byly poraženy, ale i Sparta byla oslabená, přesto zůstává nejmocnějším řeckým státem
r. 404 př.n.l.konec války –po bitvě u Algospotami peloponéská válka skončila nevýhodným mírem pro Athény
Sparta v Athénách nastolila oligarchickou krutovládu 30-ti tyranů

r. 395 př.n.l.Korintský spolek – když Sparťané zahájili válku s Persii, řecká města (Athény, Argos, Korint a Théby) vytvořila proti spartě tzv. korintský spolek
r. 386 př.n.l. – je po bojích se střídavými úspěchy uzavřen mír, při jehož sjednávání měl hlavní slovo perský král

r.378 př.n.l. – založen druhý athénský námořní spolek - ve snaze oslabit moc Sparty, z iniciativy Athén

70 léta 4.stol. př.n.l. – významně stoupla moc dalšího řeckého městského státu Théb
r.371 př.n.l. bitva u Leukter v Boiótii, Théby poráží Sparťany
hegemonie (nadvláda) Sparty končí a k pozici nadvlády se dostávají Théby (na 9 let)
Sparta vytvořila proti rostoucí movi Théb koalici
r.362 př.n.l. bitva u Mantieneie – koalice poráží Thébany

rozpory mezi řeckými polis vede k oslabení - toho využívá Makedonie v čele s králem Filipem II.
nejdřív oslabili řecká města
r.338 př.n.l. bitva u Chaironeie – rozdrtili Athény a sjednotili městské státy do korintského spolku
Filip dal sjednoceným Řekům společný program a vyzval ke společnému tažení proti Persii, při přípravě tažení byl však zavražděn

nastolením makedonské nadvlády v Řecku začalo tzv. helénistické období – řecká kultura a vzdělanost pronikla do dalších oblastí

v expanzi úspěšně pokračoval Filipův syn Alexandr Makedonský
r. 331 př.n.l. dobyl Egypt, porazil Peršany v bitvě u Gangámel a posléze dobyl i Babylon, který se stal centrm jeho veleříše
oženil se s dcerou nevýznamného východního vládce
pokoušel se získat i Indii, ale zmocnil se jen SZ části
r.323 př.n.l. - během příprav na další tažení, při němž chtěl obeplout Arabský poloostrov, náhle onemocněl a posléze zemřel
po jeho smrti si vládu mezi sebou nad jednotlivými oblastmi rozdělili jeho nástupci – diadochové: Antigonovci v Makedonii a Řecku, Ptolemaiovci v Egyptě a Seleukovci v Sýrii a Mezopotámii

Dějepis - maturitní otázky