Loading

29.1.1 POČÁTEK TOTALITY

Poúnorové uspořádání
  • lidově-demokratická forma vlády nastolená "revolučním" nebo také "vítězným" únorem roku 1948 se záhy ukázala jako nic jiného než jinak nazvaná forma vlády totalitní - moc v rukou soustředilo ústředí komunistické strany
  • příslušníci nekomunistických stran byli vytlačováni ze všech důležitých a rozhodujících funkcí
  • akční výbory- hlavním kritériem byla stranickost,nikoliv odbornost- díky jejich činnosti opustilo svůj post v krátké době po únoru 1948 více než 200 tisíc lidí. Řada z nich volila cestu emigrace z vlasti - druhá emigrační vlna
  • tato atmosféra se podepsala na vzrůstajícím počtu členů komunistické strany - do roku 1949 tento počet vzrostl o jeden milion a dramatickém poklesu členů ostatních stran
  • legální opozice přestala existovat
  • drželi si tedy moc zákonodárnou, pod kontrolu se dostala i moc výkonná
  • komunisté dostali vliv i v soudnictví- přešla pod komunisty poslední složka moci a ústřední složkou se tak stala KSČ
  • mimo jakýkoliv zákonný rámec stála poslední složka moci- sovětští poradci- hlavním úkolem bylo podřídit vývoj v Československu potřebám Sovětského svazu
  • zavedení cenzury- jejímž prostřednictvím přešel pod kontrolu komunistů i tisk a rozhlas- staly se propagandistickým nástrojem- všechna nakladatelství byla záhy komunisty převzata anebo zrušena
  • první seznam zakázané literatury již v říjnu 1948
  • bylo zničeno necelých 30 milionů knih, které buďto obsahově nevyhovovaly, nebo se nějak proti režimu, straně nebo vládě "prohřešil" jejich autor


Volby a ústava
  • 11. března 1948 byla vládě Klementa Gottwalda vyslovena důvěra - Pro hlasovala naprostá většina poslanců
  • den před hlasováním za dosud ne zcela vyjasněných okolností zemřel ministr zahraničí Jan Masaryk
  • 30. 5. proběhly volby do Národního shromáždění - měly být schválením dosavadních kroků komunistů
  • ti se však pojistili -předložili totiž voličům pouze jedinou kandidátku, a to tzv. Národní fronty
  • volit museli všichni a bylo tomu tak až do pádu komunistického režimu v roce 1989
  • jediná forma protestu byla tedy možná vhozením tzv. bílého hlasovacího lístku do volební urny
  • 2. června 1948 prezident Edvard Beneš abdikoval
  • novým prezidentem byl 14. června 1948 zvolen Klement Gottwald, který o den později jmenoval předsedou vlády Antonína Zápotockého
  • 14. července 1948 poté vstoupila v platnost nová ústava - Tato ústava se nazývá Ústava 9. května - ČSR se stala lidově-demokratickou republikou, státem dvou rovnoprávných národů
  • podle této ústavy bylo možné vlastnit soukromý podnik do 50 zaměstnanců a půdu do maximální rozlohy 50 hektarů Veškeré podniky nesplňující kvótu 50 zaměstnanců, stejně jako veškerá půda nad 50 hektarů, veškeré přírodní bohatství, celý bankovní sektor a velkoobchod - to vše bylo podle ústavy znárodněno- Přijetím této ústavy se komunisté dostali k moci i právně


První protesty a vlna represe
  • první manifestační projevy - se kterými komunisté nesouhlasili, byly učiněny během průvodu Prahou pořádaným během XI. všesokolského sletu- Sokolové nahlas vyhlásili své sympatie k již exprezidentovi Benešovi. Zanedlouho poté spolek Sokol jako takový přestal existovat
  • další vlnu veřejných protestů spustil pohřeb exprezidenta Beneše 8. září 1948
  • státní bezpečnost získala mimořádnou úlohu(StB)- jejíž úzké vedení bylo přímo napojené na sovětské zpravodajské složky- neštítila se použít ani násilí, týrání či ostatní metody zcela vystupující z mezí zákona
  • příkladem segregace politicky "vhodných" a "nevhodných" bylo zřízení takzvaných pomocných technických praporů (PTP) - zvláštních vojenských oddílů pro politicky nespolehlivé brance
  • za období 1950 - 1954 jím prošlo bezmála 60 tisíc převážně mladých mužů - "černí baroni"
  • tábory nucených prací roku 1954- pro "třídní nepřátele"- tábor Vojna u Příbrami- V roce 1951 byl tábor Vojna přejmenován na nápravně pracovní tábor, kde ještě v červenci 1956 pracovalo bezmála 1900 převážně politických vězňů- gen. František Chábera, stíhací pilot na západní i východní frontě, plk. Sylvestr Miller, hrdina bitvy o Britanii či pplk. Pavel Pukančík, střelec v 311. československé peruti RAF
  • těmito tábory prošlo přes 23 tisíc lidí, kteří často nebyli ani souzeni a jediné, čím se "provinili", bylo to, že za první republiky něčeho dosáhli, byli vzdělaní anebo třeba bojovali za svou vlast
  • politické procesy s aktivními odpůrci komunistického režimu - od října 1949 na ně dohlíželi též sovětští poradci
  • vykonstruované procesy se vedly též proti bývalým důstojníkům československé armády - odsouzeným k smrti byl generál Heliodor Píka
  • před trestem smrti nezachránilo například odsouzenou Miladu Horákovou ani protesty ve světě
  • z církevních hodnostářů - Jana Zahradníčka (odsouzen na 13 let, ve výkonu trestu v letech 1951 - 1960), Josefa Kostohryza (odsouzen na doživotí), Václava Renčec (odsouzen na 25 let)
  • byl odsouzen například generální tajemník ÚV KSČ Rudolf Slánský, Marie Švermová či Gustáv Husák


Hospodářství
  • docházelo k likvidaci a politickým procesům s těmi, kteří chtěli i nadále soukromě podnikat - živnostníci, maloobchodníci
  • řízeno centrálním plánováním
  • za těmito plány nestály ani tak analýzy a ekonomické studie jako spíše politické cíle a sovětští poradci
  • pětiletky - hospodářské plány, které trvaly 5 let - první v roce 1949
  • hlavním cílem bylo stanoveno budování socialismu po vzoru Sovětského svazu - Československo bylo v plánech Sovětského svazu pro východní blok chápáno jako strojírenská velmoc a tudíž se hospodářství muselo přizpůsobit plánu utvořit zde zbrojnici pro celý sovětský blok
  • první vlna kolektivizace zemědělství - v únoru 1949 byl přijat zákon o jednotných zemědělských družstvech (JZD) - nebyla příliš úspěšná
  • v letech 1952 - 1953 druhá vlna - ke vstupu do JZD byli jednotliví zemědělci často nuceni násilným způsobem či přímo uvězněním nespolupracujících zemědělců
  • kolektivizace zemědělství přinesla řadu výhod z malých políček obhospodařovaných za pomocí zvířat se staly větší celky, k jejichž obdělávání mohlo být použito strojů Nevýhodou naopak bylo odosobnění práce - zemědělec již nepracoval "na svém" a často tak ztratil původní vztah k půdě a k práci

Žádné komentáře:

Okomentovat