29.2 SITUACE OD SMRTI STALINA DO POČÁTKU 60. LET

Smrt vůdce a diktátora Sovětského svazu Josifa Vissarionoviče Stalina 5. března 1953. Mnozí tuto událost chápali jako naději pro změnu toho, co v systému nefungovalo - Hlavním problémem bylo nedostatečné a poruchové zásobování. Nepřítomností silné osobnosti v čele Sovětského svazu narostly též politické nesouhlasy s totalitním režimem.

14. března 1953 zemřel československý prezident Klement Gottwald - Národní shromáždění zvolilo dalšího "dělnického" prezidenta Antonína Zápotockého

30. května 1953 provedení měnové reformy - měla za následek znehodnocení úspor a zvýšení cen potravin a dalšího zboží - Akce odporu na sebe nenechaly dlouho čekat - demonstrace probíhaly na mnoha místech, z nichž největší byla v Plzni. Na její potlačení byla použita armáda a lidové milice.

Větší změny přišly až po XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS) v únoru 1956 - byl zvláštní především díky projevu sovětského prezidenta Nikity Chruščova - odsoudil Stalinův kult osobnosti - Chruščov poukázal na hromadné vysídlování celých národů, popravu nevinných soudruhů a dále kritizoval Stalinův stihomam a zvůli. Kritizoval Stalinův přístup a umělé rozdmýchání roztržky s Jugoslávií. Poukázal na vraždy mnoha dalších nevinných lidí, kteří se nedopustili ničeho špatného jen proto, že Stalin chtěl.

Po revoluci v Maďarsku a po jeho potlačení sovětskými vojsky v listopadu 1956 jakékoliv reformní směry uvnitř komunistické strany téměř úplně umlkly.

13. listopadu 1957 zemřel druhý komunistický prezident, Antonín Zápotocký.
Jeho místo zaujal tajemník Ústředního výboru (ÚV) KSČ Antonín Novotný 19. listopadu.