Loading

3.2.4 KRIZE ŘÍMSKÉ REPUBLIKY

Hospodářství: Jako kořist z výbojných válek výrazně vzrůstá počet otroků, kteří byli hlavní pracovní silou, a jejich práce byla velice levná. Díky tomu měli otrokáři možnost prodávat své výrobky levněji než svobodní rolníci, dále byl velkým problémem dovoz laciného obilí z provincií.

Řím měl občanskou armádu a během dlouhých válek se rolníci nemohli starat o svá pole, která mezitím zpustla. Na velkostatcích se produkuje levněji než na samostatných jednotlivých statcích, rolníci krachují a stávají se z nich bezzemci, kteří nemohou do armády => oslabení vojska. Vzniká velký majetkový rozdíl mezi obyvateli, nobilita získává větší moc a skupuje všechny pozemky, na kterých zakládá nové velkostatky.

Tiberius Gracchus se snaží najít řešení (Gracchus byl tribunem lidu pro rok 133 př.n.l.), zastával názor, že by se měla nadměrná půda velkostatkářů rozdělit mezi bezzemky a posílit tak římské vojsko. Byl zabit senátory při volbách tribuna lidu na další rok.

Gaius Gracchus – tribun lidu v letech 123 a 122 př.n.l., který se angažoval pro městskou chudinu, prosadil obilní zákon = prodej levného obilí nemajetným, dále vytvořil soudy vyšetřující zločiny správců provincií (úplatky, monopolizace – jeden druhého zruinoval a pak skoupil jeho majetek). Bezzemky chtěl usídlit na jihu Itálie, na Sicílii a v severní Africe. Chtěl prosadit zákon na udělení občanských práv všem spojencům Itálie, ale nepodařilo se mu to. Snažil se upevnit republiku a zajistit dobrou armádu.(nakonec zabit odpůrci).

Gaius Marius - byl zvolen konzulem v letech 104 – 100 př.n.l. a zavedl reformu římského vojska. Do armády přijal bezzemky, výcvik a výzbroj začal hradit stát a ne každý sám, zavedl žoldnéřskou armádu (plat a podíl na kořisti), slíbil příděl půdy po 16 odsloužených letech v armádě. Úspěšně bojoval proti Germánům v letech 102 – 101 př.n.l.

Žádné komentáře:

Okomentovat