První bitva se uskutečnila v Řecku (u města Dyrrhachium), kde byl Caesar poražen. Ale Pompeius toho nedokázal využít, většina jeho vojáků dokonce dezertovala k Caesarovi.
Rozhodující bitva se odehrála roku 48 př.n.l. u Farsalu v Thessálii. Pompeius uprchnul do Egypta, kde byl později zavražděn. V dalších letech se Caesar vypořádal se stoupenci Pompeia v Africe a v Hispánii.
Roku 45 př.n.l. se Caesar stává neomezeným vládcem Říma.
15. 3. 44 př.n.l. byl Caesar zavražděn. Zavraždil ho Marcus Junius Brutus a Gaius Cassius Longinus.
43 př. n. l. vznikl 2. triumvirát.
Uzavřeli ho 3 Caesarovi stoupenci – Gaius Octavius (zvaný Octavianus – Caesarův adoptivní syn), Marcus Antonius a Marcus Aurelius Lepidus.
Roku 43 př. n. l. se uskutečnila bitva za účasti všech tří výše zmíněných mužů, a to bitva u Bononie, kde došlo k dohodě. Zahájili válku proti Brutovi a Cassiovi, sepsali proskripce (proskripce = prohlášení člověka za nepřítele státu). Bitva se odehrále u Makedonského města Filipp (Caesarovi vrazi obsadili východní část říše). Římské vojsko porazilo Caesarovy vrahy ve dvou bitvách. Oba dva spáchali sebevraždu. Lepidus byl zbaven politické moci (nejvyšší kněz až do smrti).
Poté následovaly boje mezi Antoniem a Octavianem = 3. občanská válka.
Octavianus posílil svůj vliv v Římě, zatímco Antonius budoval své postavení na východě. Octavianus vyhlásil Antoniovi válku, rozhodnutí padlo roku 31 př.n.l. v námořní bitvě u Aktia (západořecké pobřeží). Octavianus vyhrál a prohlásil se pánem celé říše = konec republiky.
Žádné komentáře:
Okomentovat